úterý 18. března 2008

24 (Overall Impressions)


Řekněme si to na rovinu: Jack Bauer je bůh. Nenajdete oddanějšího, výkonějšího, efektivnějšího ochránce svobody, světlých zítřků a amerického snu, než je on. Potřebujete z někoho vymučit životně důležité informace ideálně ještě před první reklamou? Nebo třeba vystřílet bez pomoci zásahové jednotky (i když pravda, občas ty kluky použije coby efektivní a hlavně dostatečně cool křoví, do kterého můžou zmatení teroristé se směšnými přízvuky pálit hlava nehlava – tedy ovšem jen do té doby, než je Jack všechny pošle do ráje svojí spolehlivou devítkou aneb nejlepší zbraň je ta, kterou musíš nabít jen jednou, pokud možno na začátku série a přebíjet stačí jen pro efekt...) mešitu/drogové doupě/podivně vypadající skladiště/dosaďte libovolnou budovu? Nebo zachránit prezidenta či odvrátit jadernou katastrofu? Jack Bauer je váš člověk....

Nenechte se zmást německým příjmením, Jack Bauer je esencí Ameriky. Ostatně seriál občas sklouzává hodně do patosu a utápí se v něm (takové ty půlminutové záběry na vlající americkou vlajku asi nikoho mimo Státy příliš nenadchnou), s tímto jevem se ale setkáte u většiny současné americké produkce. Jack pracuje ve fiktivní CTU (Counter Terrorist Unit), které na začátku první série přímo šéfuje. Nebudu moc prozrazovat dopředu, nicméně vězte, že během těch šesti sérií se toho ještě hodně změní. První série začíná stylově: Jackův starý přítel umírá v přestřelce a Jack tuší, že tahle noc bude ještě dlouhá, koneckonců v dálce se mihotá obrovské spiknutí spojené s atentátem na prvního vážného černošského kandidáta na post prezidenta, volby se blíží a Jack musí jednat rychle...to ale ještě netuší, že nepřítel má oči a uši všude dokonce i mezi jeho vlastními lidmi....Tak by se dal ve zkratce shrnout díl první série, která jako všechny ostatní popisuje jeden den v životě takového obyčejného agenta, co celý den sedí v kanceláři a zvedá telefony – kdepak, to by jste byli hodně vedle, s teroristy se přeci nevyjednává, a tak se Jack s ničím moc nepáře. Nabije devítku a vyrazí do terénu, postupně likviduje teroristy jednoho po druhém (stylem, kdy vrazí do místnosti, vystřílí do všeho, co se hýbe minimálně dva zásobníky a pak posledního většinou těžce zraněného nebožáka mučí, dokud nezjistí lokaci dalšího výše postaveného nepřítele – inu Rambo se může jít zahrabat). Pravda, aby to nebylo příliš jednotvárné, tak občas mučí teroristi jeho, ale to končí nakonec stejně Jackovým vítězstvím (po překvapivém útěku) a smrtí teroristů. Jack taky hojně využívá pomoci civilistů (stylem: auto se zabavuje ve prospěch národní ochrany, jsetli s tím máš problém, tak smůla, já jsem na tom správném konci nabité zbraně...) a různé jiné zábavy s tím spojené.

Když sledujete 24 vcelku, zjistíte pomětně brzy, že jisté věci se jaksi opakují. Vždy je v CTU nějaký ,,špatný‘‘ agent, co táhne s teroristama (toho, ale Jack ve většine případů do půlky sezony odhalí a zlikviduje), vždy je v ohrožení buď prezident nebo národní bezpečnost (ale v Americe je to vlastně jedno a to samé) a velice často musí Jack kvůli svým ehm neortodoxním metodám jednat na vlastní pěst (ale nakonec si tím svým sexy chraplákem dokáže zajistit povolení od prezidenta například k zastřelení teroristovy rodiny včetně malých dětí). Možná se také dá poukázat na prostý fakt, totiž kulisy vypadají občas opravdu lacině a Jack je možná až moc über-agent, prostě taková one-man-army. Toliko u seriálů ceněný ,,character development‘‘ je zde zato přítomen ve velké míře. Kromě Jacka se žádná z postav sice nevyskytuje ve všech sériích, ale i ti staří známí překvapují, když je scénaristé postaví do diametrálně odlišných pozic (jde to vidět na příkladu jedné z postav jejíž vývoj je zhruba tento: agent-nezaměstnaná troska-znovu agent-Jackův nadřízený-terorista).

Jack si bude tenhle podzim spokojeně kroutit svoji sedmou sérii, což dokazuje neustálý zájem diváků. 24 byl oceněn mnoha cenami Emmy a Golden Globe včetně ceny za nejlepší herecký výkon v hlavní roli pro Kiefera Sutherlanda, který opravdu podává výrazný televizní nadprůměr. Lze si vůbec stěžovat? Rozhodně existují seriály mnohem promyšlenější co se hloubky příběhu týče – co chcete nakonec vymyslet kromě atentátu na prezidenta nebo nukleární hlavice? Mnoho toho není, pravda se sedmou sérií přichází mnoho změn (Jack se stěhuje k FBI a další), ale 24 je už nyní tak silným kultem s fanouškovskou základnou, že bych se nedivil, kdyby sedmá série nebyla poslední. Podtrženo sečteno 24 je ideálním oddechovým seriálem naladěným na akčnější notu, u kterého se lze bavit bezproblémově a hlavně dlouho.

Žádné komentáře: