Před pár dny jsem viděl v kině poslední Resident Evil a tak nějak mi to nedalo spát, takže jsem se rozhodl zrekapitulovat zde můj vztah k této sérii coby celku. Začnu tedy prvním filmem a postupně se dopracuji k tomu poslednímu, přičemž na závěr si ponechám takovou malou rekapitulaci.
První Resident Evil a první Milla Jovovich v přitažlivých večerních šatech, které jsou nepochybně velice vhodné k boji se zombies a bláznivými počítači, ale vezměme to pěkně popořadě. Nacházíme se v současnosti/blízké budoucnosti a hlavní hrdinka Alice se probouzí s amnézií v honosné vile, nachází červené šaty, které si obléká a vtom již do domu vniká zásahová jednotka jedné z největších a nejmocnějších korporací na světě - Umbrella Corporation... Postupně se divák dozvídá, že celá vila slouží pouze jako vchod k podzemnímu vlaku, který brzy zaveze všechny postavy až do přísně utajeného výzkumného zařízení The Hive (Úl), které leží několik stovek metrů pod městem Raccoon City. V této obrovské laboratoři vyvíjela Umbrella v tichosti tzv. T-Virus, který nejenže všechny vědce zabil, ale i reanimoval jejich těla po smrti = tudíž z nich vyrobil zombies. Náš tým se musí navíc vypořádat i s umělou inteligencí, která celý Hive ovládá a vůbec se člověk má na co těšit. Musím uznat, že první díl je v rámci žánru docela povedený: občas se leknete, občas nevíte, co se vlastně děje a hlavně se člověk přistihne, že Alici vlastně docela fandí a zajímá ho, jestli přežije nebo ne, což je u filmu vždy dobré znamení. Navíc se zde karty vykládají postupně a mytologie okolo Umbrelly a jejích všemožných tajných a neetických pokusech nejen na lidech je dostatečně zajímavá. Ačkoliv byl tento díl stejně jako všechny následující kritikou rozcupován, dokázal vydělat dostatek peněz a druhý díl byl tak pouze otázkou času. Jinak hudba je taková ,,hororová klasika'' a herecké výkony kromě Milly Jovovich asi nemá moc cenu komentovat...
Druhý a o poznání béčkovější díl pod názvem Resident Evil: Apocalypse (ačkoliv měl o 12 milionů vyšší rozpočet, než jednička) na sebe rozhodně nenechal dlouho čekat. Na konci prvního dílu jsme viděli Alici v zajetí vědců Umbrella Corporation, kteří na ní skutečně experimentovali mimojiné ji naočkovali i T-Virem; ten místo toho, aby ji zabil udělal pravý opak a navázal se na její buňky, v důsledku čehož získala Alice skutečně nadpřirozené schopnosti. Jenže Alice nebyla jediným přeživším z prvního dílu, její infikovaný přítel Matt to měl horší, protože byl zařazen do programu Nemesis, kde z něj Umbrella vytvořila skutečné monstrum. Dvojka tedy začíná tím, že se Alice probouzí v nemocnici v Raccoon City, která je úplně opuštěná...poté co vyjde z budovy taky pochopí proč, očividně nedokázala Umbrella udržet T-Virus ve své laboratoři a celé milé Raccoon City se nachází ve spárech nefalšované zombie epidemie. V tomto díle je také představena další z důležitých postav Resident Evil univerza: policistka Jill Valentine, která se spřátelí s Alicí. S tím jak nákaza postupuje se Umbrella rozhodne vyzkoušet svou novou zbraň a Nemesis je vypuštěn do ulic a tím také začíná klasická mela kdo-z-koho, takže v tomto díle o příběh vážně moc nejde. Ani se zde neodkrývají žádná další tajemství, rozhodně ne v takové míře jako v prvním díle, spíše se pohybujeme spolu s hlavními hrdiny po ulicích města, které je jednou nohou v Pekle a druhou už v Předpeklí. Hudba opět klasika, z herců bych kromě Milly vydzvihl snad jen Siennu Guillory, jejíž Jill Valentine určitě neurazí. Druhý díl pro mě osobně celou sérii málem zabil, protože je vážně poměrně stupidní a béčkový ve špatném slova smyslu.
Resident Evil: Extinction dokázal sérii opět rozproudit krev v žilách a to prosím za stejný peníz, za který mě dvojka málem unudila k smrti (je to 45 milionů kdyžtak). Z důvěrně známého podzemí a nadzemí Raccoon City se přesouváme do Nevadské pouště, kde Alice pět let po událostech předchozího dílu potkává některé své staré známé, kteří jsou součástí konvoje mířícího na Aljašku, kde se má nacházet poslední bezpečné místo na území Spojených států. Mezitím se také dozvídáme, že se vědcům v Umbrella Corporation podařilo Alici naklonovat, nicméně její klony jsou pouhým stínem své předlohy a nemohou vědcům dát to nejdůležitější, co obsahuje Alicina krev: lék na T-Virus. Umbrella se stává posedlou dopadnutím Alice a ano jak jinak velkolepé finále se odehraje v Las Vegas. V tomto díle jsou představeny dvě veledůležité postavy našeho univerza a sice Claire Redfield, která vede konvoj přeživších a hlavní antagonista a zároveň ředitel Umbrella Corporation Albert Wesker. Myslím, že jedním z hlavních přínosů třetího dílu je nutná změna prostředí, které dobře ilustruje, že se epidemie z Raccoon City stala globálním problémem. Civilizace přestala existovat, zombies jsou všude a beznaděj vládne světu; já mám tyhle postapokalyptické vize světa vážně rád a tady je toto téma zpracováno vcelku uvěřitelně. Hrdinům už vážně nejde nefandit, vždyť proti nim stojí všechno možné zmutovanými vránami začínaje a supermutanty konče. Hudba se mi zdála o něco výraznější, než v prvních dvou dílech a ano představitelka Claire herečka Ali Larter se své role zhostila s úspěchem.
Konečně se dostáváme k zatím poslednímu dílu, který se pyšní jménem Resident Evil: Afterlife, je to také první díl, který si můžete ,,vychutnat'' ve 3D. Já nejsem žádným velkým příznivcem třetího rozměru, protože nehodlám hodnotit film podle toho kolikrát na mě něco vyskočí z plátna... Přistoupíme k příběhu: předchozí díl končil záběrem na postupně se probouzející klony Alice a právě s těmito klony se na začátku Afterlife potkáváme, útočí totiž na japonskou (jak jinak než podzemní) základnu Umbrelly, nicméně hlavní antagonista Albert Wesker stihne uniknout a navíc ještě odpálit celou základnu i se všemi klony. Po krátkém souboji v helikoptéře navíc připraví Alici o její superschopnosti a pak se až na úplný závěr odmlčí. Následuje střih a Alice, která je sice zase úplně normální člověk, ale zabíjí, skáče a vůbec se chová jako kdyby byla pořád nadopovaná značnou dávkou T-Viru marně hledá další přeživší, přičemž zavítá i do toho bájného města na Aljašce, kam se vydali její přátelé ze třetího dílu. Nakonec nás děj zavede do Los Angeles, kde se v opevněné věznici setkáme s hrstkou přeživších a je zde zároveň představena další ze zásadních postav, a to sice bratr CLaire Chris Redfield (a ano je to trochu vtipné, že se s ním potkáváme ve vězení, a že ho hraje Michael Scofield). Myslím, že nad příběhem nemá moc cenu přemýšlet, protože o něj v první řadě vůbec nejde, přesto i při prvním shlédnutí jsem narazil na několik vyložených nesmyslů, což se mi v předchozích dílech nestávalo tak často. I ten slavný třetí rozměr je udělán dobře, protože si tvůrci vypůjčili Cameronovu technologii, takže na vás létají kulky, ostří nožů a kdovíco ještě. O herectví se opět nemá moc cenu bavit, protože kromě Alice a Claire je tu už jenom Chris/Scofield - já mezi nima fakt nevidím žádný rozdíl.
Na závěr bych se rád vyjádřil k sérii coby celku. Určitě se na tyto filmy nedá dívat z hlediska intelektuálního uspokojení (na to tu máte řadu dalších filmů Tarkovského Stalkerem počínaje a Lesními jahodami konče), první pravidlo tedy zní: vypněte mozek, jinak se vážně nepobavíte. Vůbec celý zombie subžánr je jedna velká nadsázka a hlavně zábava, protože vůbec základní premisa je postavená na hlavu; hlavní přínos těchto filmů vidím v tom, že se snaží ukázat, jak by mohl náš svět vypadat, kdyby se celá pečlivě budovaná a tisíce let hýčkaná civilizace se všemi svými pravidly zhroutila přes noc jako ten příslovečný domeček z karet. A to si myslím série Resident Evil ilustruje poměrně dobře. Dále oceňuju celkovou poetiku podzemních měst/základen, která se mi skutečně zamlouvá; co se samotných zombies týče, tak se zde nesetkáme s žádným velkým překvapením, zato se ve všech dílech postupně seznamujeme s dalšími monstry univerza, takže jako kdyby ste si zahráli hru a postupovali postupně na vyšší levely. No stejně si myslím, že v tom nejsem sám...stačí se podívat na celou sérii optikou výdělečnosti jednotlivých dílů :D A jelikož i čtyřka docela vydělává, tak se začínám pomalu těšit na pátý díl.
