Existují seriály, od kterých po shlédnutí pilotu zhruba víte co můžete očekávat, existují ovšem i seriály schopné diváka překvapovat po celou dobu jejich sledování. Do této druhé kategorie patří bezpochyby rovněž Friday Night Lights, seriálová adaptace stejnojmenného Bergova filmu vycházející volně ze skutečných událostí (ano, jako mnoho dalších příběhů je i tento based on real events). Definovat FNL jako seriál o (americkém) fotbalu je zjednošující zkratkou - ano, tento seriál se věnuje primárně trenérovi amerického fotbalu na jedné střední škole v Texasu (Dillon je bohužel místem fiktivním, jak už to tak bývá), ale zdaleka nepojednává pouze o tomto specifickém a našemu středoevropskému pohledu značně vzdáleném sportu. Většina dílů je sice lemována scénami z nejrůznějších zápasů, kdy na jejich konci se skví opravdový grál v podobě celostátního mistrovství (all the way to State!) po jehož získání celý tým obdrží patřičně kýčovité AKA larger than life pečetní prsteny, nicméně toto sportovně zaměřené téma pouze rámuje celou řadu palčivých otázek, kterými se tzv. Middle America denodenně zaobírá. Mezi tato témata se řadí chudoba, rasismus, rodinné hodnoty, náboženství, předsudky, drogy, financování škol, zdravotnický systém, potraty nebo nedostatek ekonomických příležitostí ve spojení s ekonomickou krizí (seriál se mj. odehrává v letech 2008 - 2010, čili v době vrcholícího kolapsu americké a potažmo celosvětové ekonomiky mající příčinu ve zhroucení amerického nemovitostního trhu).
Seriál se zaměřuje primárně na trenéra Erica Taylora a jeho rodinu - manželku Tami, dceru Julie (později neplánovaně přibyde ještě druhá dcera Gracie Bell) a fotbalový tým Dillon Panthers, který Taylor v prvním díle přebírá. Zbytek obsazení tak logicky tvoří především hráči tohoto týmu, jejich rodiny, učitelé na místní střední škole a hrstka okolo stojících postav, mezi nimiž vévodí vynikající Buddy Garrity - prodejce ojetých automobilů a šedá eminence podporovatelů fotbalového týmu (tzv. boosters) a především držitel mistrovského prstenu z roku 1973. Panthers jsou úspěšným týmem a kouč Taylor je tak od počátku vystaven velkým očekáváním ze strany svých svěřenců, ale vlastně i celého města, které středoškolským fotbalem skutečně žije v pravém slova smyslu. Hned v prvním díle se fatálně zraní quarterback Jason Street a na jeho místo tak nastupuje náhrada v podobě Matta Saracena (který první rok své kariéry víceméně jen seděl na lavici náhradníků), pokud mají první tři řady seriálu nějakého ústřednějšího protagonistu vedle kouče Taylora, pak je to právě Matt se kterým divák absolvuje cestu tolik oblíbenou již od bildungrománů viktoriánské Anglie aneb řečeno kolokviální angličtinou lze jeho cestu charakterizovat oblíbeným souslovím "from zero to hero". Nicméně ani jeho cesta, ať již na fotbalovém stadionu či mimo něj není rozhodně přímočará či nalinkovaná předvídatelným způsobem (kupříkladu ve třetí řadě je donucen ke změně svého postu z důvodu příchodu talentovanějšího QB a stane se z něj tz. receiver).
Hovoříme-li o Friday Night Lights, nebavíme se ve skutečnosti o jednom seriálu, ale v podstatě o dvou velkých dějových linkách, kdy tu první představují první tři řady seriálu a tu druhou zbývající dvě. Seriály jsou obecně vzato založeny na tom, že divák sleduje osudy uceleného souboru postav na delší časové ploše, není proto příliš časté, že by docházelo k obměně prakticky celého obsazení seriálu v jeho průběhu. Jistě - postavy přicházejí a odcházejí, ale to skutečné jádro zůstává z povahy věci víceméně netknuté. FNL tento narativní zákon převrací na hlavu a v časovém skoku mezi řadou třetí a čtvrtou tak dojde k zásadní obměně celého obsazení seriálu. Abych to trochu přiblížil - střední škola v USA trvá čtyři roky, na počátku seriálu nejsou všechny ústřední postavy fotbalového týmu stejně staré, nicméně skoro všechny ke konci třetí řady střední školu zakončují (a tím tak končí i jejich působení ve fotbalovém týmu), v důsledku několika zvratů ztrácí své zaměstnání i kouč Taylor a padá rozhodnutí obnovit fotbalový tým i na druhé škole v Dillonu a Taylor tak přechází na místo hlavního trenéra East Dillon Lions. Zde se setkává s diametrálně odlišnou situací a místo velkého rozpočtu, moderního stadionu a odpovídajícího vybavení je nucen potýkat se s nedostatkem kvalitních hráčů, peněz i všeho ostatního. První tři řady tedy divák stráví ve společnosti Dillon Panthers (včetně dvou účastí na mistrovství) a zbylé dvě posléze sleduje osudy a postupný vzestup East Dillon Lions. Toto rozhodnutí samozřejmě vyžaduje značnou obměnu obsazení seriálu, nicméně divácky velmi vděčným přístupem tvůrců se daří postupně loučit s původním obsazením, které se zejména ve finální řadě mihne v několika epizodách a narativně vzato jsou tyto návraty neskutečně dobře zvládnuté. Původní protagonisty vedle již zmíněného Matta Saracena (nr. 7), Tima Rigginse (nr. 33), Briana "Smashe" Williamse (nr. 20) tak střídá nový quarterback Vince Howard (nr. 5), Luke Cafferty (nr. 44) a Hastings Ruckle (nr. 88); speciálním případem je Landry Clarke, který si zahrál v obou týmech (Panther nr. 85 / Lion nr. 21). Zatímco Panther sága je příběhem o vzestupu a pádu jednoho impéria, Lion sága je místy až pohádkovým vyprávěním o cestě všemi podceňovaných loserů až na úplný vrchol (ano, Lions i Panthers se svého championship ringu nakonec dočkají). Poznámka na okraj - je zhola nemožné nemilovat způsob, jakým se postavy oslovují čísly svých dresů, zejména v podání Tima jde vždy o vynikající momenty (Texas forever).
Vedle sportovních témat se seriál věnuje také vzájemných vztahům jednotlivých postav, včetně těch romantických a ani na tomto poli v žádném případě neselhává. Vztahy Matt/Julie, Tim/Lyla + Tim/Tyra, Landry/Tyra, Luke/Becky nebo Vince/Jess nejsou jednorozměrnými omalovánkami z červené knihovny, ale propletenými bludišti plnými neočekávaných zákrutů a překvapení. Sledovat jejich postupný vývoj je tak přinejmenším stejně uspokojující jako touchdown v poslední možné vteřině na fotbalovém hřišti.
Několik málo slov k jednotlivým řadám - první řada je v podstatě ukázkovým příkladem drama done right, jelikož tato řada má v podstatě všechno, co od podobného příběhu můžete očekávat a/nebo vyžadovat. Pokud by byl tento seriál zrušen po první řadě, dostal by i v takovém případě divák komplexní příběh s dostatečným zakončením na ploše 22 klasických epizod. Druhá řada je nejvíce kritizovanou a to částečně právem. Jednak do ní bylo mnohem více zasahováno ze strany produkujícího studia NBC, což vyústilo v zahrnutí několika kontroverzních dějových linek (Landry KILLS, Lylino náboženské probuzení atd.) a následné zmizení postav v této řadě představených (primárně Santiago, where did you go man?) a rovněž byla tato řada poznamenána nechvalně proslulou stávkou scénáristů, což v konečném důsledku znamenalo, že z plánovaných 22 epizod bylo nakonec dokončeno pouze 15. Seriálu po této nevyrovnané řadě tak reálně hrozilo zrušení, nakonec však NBC dospěla k dohodě s DirecTV a seriál byl obnoven pro další tři řady. Mohlo tak dojít k dokončení příběhu Panthers, čemuž je věnována řada třetí, která znamenala návrat ke kvalitám série první (a zároveň došlo k odchodu první důležité postavy - Briana Williamse). Čtvrtá série se musela popasovat se změnou obsazení a věnovala se postupnému budování týmu na zelené louce, tato řada končí příslibem velkých věcí do budoucna. Tyto jsou zcela naplněny ve finální sérii věnované cestě Lions za mistrovstvím, která se stane rovněž jejich labutí písní s ohledem na zrušení jejich týmu kvůli nedostatku finančních prostředků (so the Lions go out, not quietly, but in a blaze of glory). Pátá série je rozlučková i v tom smyslu, že se divák setká s většinou původních postav a je mu tak dána šance na důstojné rozloučení, samotné finále posléze naplňuje všechna očekávání a přestože je konec hořkosladkého charakteru, nelze po tvůrcích požadovat cokoliv dalšího. V rámci těch 76 epizod ze sebe totiž vydali naprosto všechno a Friday Night Lights je prostě the show, that's about football, but not really.
Závěrem je možné se rozloučit pouze jednou frází, která přichází v úvahu:
Clear Eyes, Full Hearts, Can't Lose!
