úterý 16. dubna 2013

Defiance (Pilot)

Stanice Syfy se po delší době rozhodla vydat cestou skutečného sci-fi seriálu a jsem za to rád. Po zrušení Stargate Universe mi podobná záležitost v současné nabídce amerických stanic rozhodně chyběla, na propadáky typu Terra Nova nebo Revolution nehledě. Terra Nova dojela na to, že se snažila narvat v podstatě klasický rodinný seriál do sci-fi kulis a Revolution mi znechutily neskutečně hloupé postavy s hlavní hrdinkou v čele. Po shlédnutí pilotního dvojdílu novinky Defiance mám jednoznačně pozitivnější pocity.  

Především Defiance není nějakým polovičatým sci-fi seriálem, kde se vědeckofantastické prvky řeší nějak na okraj. Děj Defiance začíná v roce 2046 na Zemi, tak jak ji neznáme. V roce 2013 totiž přiletěli mimozemšťané společně známí jako Votan, kteří na svých kosmických lodích unikli zkáze svého solárního systému. Votan však nejsou jednotní, tvoří je dohromady sedm ras, které mají mezi sebou nevyřízené účty, pouze hrozba totální eliminace je donutila vytvořit dočasnou společnou vládu a pokusit se tak uniknout svému osudu. Votan rovněž nevěděli, že je Země obydlená, po jejich příletu se nějaký čas pokoušeli o soužití s lidmi, jenže jak už to tak bývá, vypukla válka. Tento dlouhotrvající konflikt byl ukončen poté, co tajemná exploze zničila celou vesmírnou flotilu a s nimi i mnoho jejich obyvatel, stále ještě spících v kryospánku. Následkem této exploze bylo nejen ukončení války, nýbrž i radikální proměna země, jelikož trosky flotily, které na Zem stále v nepravidelných intervalech dopadají uvolnily terraformační technologii a ta proměnila velké úseky zemského povrchu k nepoznání. Země je tak nyní domovem lidí, sedmi mimozemských ras, nejrůznějších mutantů a nevyzpytatelné fauny a flóry. Následkem dlouhotrvající války i lidé přišli o mnoho technických vymožeností, takže celý seriál je stylizován do sci-fi western stylu ála Firefly, a ačkoliv tato iluze není tak propracovaná jako u Whedonova kultu, je přinejmenším obstojná. 

Hlavní dvojici tvoří Joshua Nolan, člověk (model Han-Solo) bývalý voják a nový šerif titulního města Defiance (bývalé St. Louis) a Irisa Nyira, Nolanova adoptovaná dcera původem Irathient (rasa nejvíce podobná lidem). Naši protagonisté se živí hledáním použitelné technologie v troskách lodí dopadajících na Zemi a snaží se dostat do Antarktidy, která je nyní údajně prosluněným rájem. Samozřejmě se všechno zkomplikuje a naše dvojice po určitých peripetiích zakotví právě v Defiance, kde Nolan získá nově uvolněné místo šerifa. Mezi další představené postavy patří i nezkušená starostka (Julie Benz z Dextera), její sestra a majitelka místního bordelu, dvojice intrikujících mimozemšťanů, mocný majitel místních dolů a další. Postav je více než dost a lidé jsou spíše v menšině. Nicméně jak podotýkají i zahraniční recenze se pilotu daří vše zasadit do přijatelného rámce a průměrný divák se příliš neztrácí v záplavě pojmů a jmen, jednoduše řečeno expozice postav se podařila, i když kromě ústřední dvojice jsou všichni zatím velmi jednorozměrnými charaktery. Ale na nějakou hlubší psychologickou introspekci není v pilotu místo nikdy, zvláště s tak velikým ansámblem herců. Co se rovněž povedlo je město samotné. S trochou štěstí by něco takového i mohlo fungovat, míra propracovanosti možná nedosahuje např. Capricy, nicméně musím uznat, že kulisy jsou vhodně zvolené a celkový feel seriálu se mi zamlouvá. Stylizace se tedy také povedla a další díly budou mít jistě větší prostor pro představení dalších zákoutí Defiance. O něco horší je to již s exteriéry, kde by měl divák blíže poznat částečně terramorfovanou Zemi. Tady samozřejmě všechno stojí a padá na úrovni použitého CGI, která je přinejlepším kolísavá. Zatím jediná mimozemská rasa (Volge) je full CGI a tam by to ještě šlo, ale takové letecké záběry krajiny a zejména trikově dělaná vozidla jsou již o poznání horší. Naopak třeba interiér vesmírné lodi potěšil. Myslím, že celkově vzato pokud někdo dokázal překousnout úroveň triků třeba ve Stargate SG-1 v posledních dvou sériích, tak s Defiance nebude mít žádný problém. Je to zhruba srovnatelná s tím, že Defiance je v některých úsecích mírně lepší. Defiance je ovšem nepochybně dražší než Stargate a na počet trikových sekvencí náročnější vzhledem ke svému prostředí, stejně jsem rád, že se tvůrci snaží a nehážou nám do klína další variaci na kanadské lesy (i když i na ty dojde). Stejně se bude většina dílů odehrávat spíše ve městě samotném, takže ty občasné výlety ven by neměly zase až tak vadit. 

Na závěr musím říct, že jsem z Defiance nikoliv nadšený, ale byl jsem rozhodně příjemně překvapen. Skutečně mě zajímá vztah mezi hlavní dvojicí, zajímá mě historie konfliktu mezi lidmi a Votan a vůbec bych se rád o tomto světě dozvěděl více, což je myslím bezpochyby pozitivní. Seriál bych doporučil všem, kterým chybí pořádný sci-fi seriál ála Stargate, jestli se bude Defiance vyvíjet směrem naznačeným v pilotu, tak nás všechny čeká ještě mnoho kvalitních hodin u obrazovek. Za mě zatím 7,5 z 10, fanoušci sci-fi si můžou připsat ještě půl bodu a těším se na další díl.

úterý 9. dubna 2013

Arrow/Smallville: několik poznámek

Arrow je nový seriál z dílny americké stanice CW, který je po vzoru nolanovského Batmana v realitě ukotveným rebootem Green Arrowa. Jelikož jsme se mohli s touto postavou (resp. s jedním pohledem na ni) setkat již v rámci Smallville, bylo by dobré se na oba seriály podívat kritickým pohledem. Jistě je možné namítnout, že srovnávat Arrow, který zatím ani nedokončil svou první sérii se Smallville a jeho desíti sériemi není úplně spravedlivé, nicméně si myslím, že formát těchto poznámek, který si neklade za cíl komplexní srovnání je výjimkou z pomyslného pravidla.

Základní dějová linka je vcelku prostá: Oliver Queen je ultra bohatý playboy, který se stane jediným přeživším na zdánlivě opuštěném ostrově. Při havárii zahynou mj. i jeho přítelkyně a otec, ten mu ovšem stihne zanechat tajuplný notes plný jmen psaných neviditelným inkoustem a se vskutku shakespearovskou větou na rtech (right my wrongs!) spáchá sebevraždu. Zmatený Oliver se tak ocitá sám v divočině ponechán napospas osudu. O pět let později se Oliver vrací do svého rodného Starling City nyní jako one man army pokrytý jizvami a s jedním jediným cílem: zbavit své město všech jmen zapsaných v otcově deníku. Z Olivera se stává (Green) Arrow, maskovaný hrdina čistící svým lukem město od mafiánské špíny. To by pro začátek stačilo, nyní přikročím k porovnání určitých aspektů Arrow a Smallville.

Když tento seriál začínal, byl jsem prakticky přesvědčený, že mne čeká určitá mírně aktualizovaná obdoba Smallville - tedy víceméně teeen soap opera vydávající se za komiksový origin. Smallville totiž poměrně rychle dospěl do fáze, kdy se stále častěji řešil Clarkův milostný život a celá (nutno dodat značně bohatá) mytologie Supermanova univerza zůstávala trochu stranou. Průměrný komiksům neholdující divák tak mohl Smallville brát vlastně jako další vztahové drama nehledě na občasný (často špatný) CGI trik nebo kostým. Arrow se zatím vydává odlišnou cestou. Nicméně paralely mezi oběma díly jsou očividné. To úplně první je využití stejné budovy jako Luthor Manor/Queen Residence. Pravda, interiér doznal určitých změn, když si tvůrci uvědomili, že všechna možná i nemožná tajemství umně zašifrovaná ve vitrážovaných okenních tabulkách jsou už trochu out of fashion (Smallville na nich nicméně dokázal založit velmi dlouhou a ve výsledku špatnou linii vyprávění točící se okolo tajné společnosti Veritas). Využití této budovy chápu nikoliv jako nedostatek, nýbrž jako pomrknutí směrem k fanouškům. Zároveň tato kulisa odpovídá na jednu zásadní otázku: odehrává se Arrow a Smallville ve stejném univerzu? Nyní je jasné, že nikoliv, protože sídlo Lutherů a Queenů nemůže být v jediném domě, nehledě na fakt, že i osobní backstory Green Arrowa v podání Justina Hartleyho byla trochu odlišná; jiné herecké obsazení by zase až tak nevadilo, koneckonců i Rhodey v Iron Manovi byl vyměněn bez větších problémů (a co teprve takový Hulk, největší výtka, kterou k Marvel Cinematic Universe vůbec mám). Skloubení Arrow a Smallville by bylo obtížné a značně nepraktické i z mnoha dalších důvodům např. kvůli rozdílnému vyznění a atmosféře obou seriálů. Hartleyho jasně zelený latex/kůže/whatever s tmavě zeleným lookem Stephena Amella kontrastuje více než přesvědčivě.

Obecně vzato co se zvolené scenérie týče je na tom Arrow mnohem lépe (ačkoliv finančně se pohybujeme pravděpodobně v obdobném pásmu). Arrow využívá zejména Oliverovu ,,jeskyni'' (Arrowcave) aka sklep pod nočním klubem, což je proti Clarkově neskutečně provařené a kýčovité stodole vítaná změna. Samotný noční klub mě ovšem velmi zklamal, je to takový fail, jelikož člověk ani na chvilku neuvěří, že by to snad mohl být reálný noční klub. Ono rozestavit pár plastových stolků po skladišti je jednoduché, vytvořit zdání reality již tak snadné není. Nicméně alespoň název Verdant je zajímavý a myslím, že v druhém plánu je ten název samotný takovou menší metaforou, zamyslíme-li se nad umístěním klubu v nejhorší části města - The Glades. Glade totiž znamená paseka/mýtina a verdant zase zelenající se/zarostlý vegetací, takže Oliverův klub pomyslně vrací (opět pomyslnou) zeleň do jinak bezútěšné pustiny dané chudinské čtvrti. Další místa zahrnuje přirozeně již zmiňovaná janusovská Luthor Manor/Queen Residence, funkci smallvillovského Talonu zde nenápadně plní jeden dinner (Big Belly Burger), kde pracuje švagrová Oliverova bodyguarda/sidekicka. Arrow také častěji mění lokace, což je oproti Smallville značné plus, zejména první série Clarkova dobrodružství na americkém venkově trpí ,,plochostí'' ve smyslu držení se při zemi; Clark bojuje při zemi, nejlépe v blízkém okolí své farmy. Oliver naproti tomu často podniká revenge výlety po okolí a postupně tak divákům představuje Starling City v celé své ,,kráse''. Dočkáme se kromě obligatorních skladišť a podzemních garáží i honosných sídel nadnárodních korporací a vrcholů mrakodrapů; celkově bych rád podotknul, že z Arrow mám pocit větší rozmáchlosti, otevřenosti světa a, proč si to nepřiznat, i epičnosti. Nelze ani argumentovat nepřípustností srovnávání venkova s městem, Smallville se ani po přesunu do Metropolis příliš nemění a Clark se velmi často na svou farmu vrací (řada dílů dokonce záběry z farmy začíná), roli Talonu jednoduše převezme redakce Daily Planet, ke které se později připojí poněkud nevyužitý Watchtower. Nejvíce zarážející je ovšem fakt, že se celé Metropolis skládá zhruba z jedné ulice, kde je kavárna, restaurace a telefonní budka figurující zejména v naprosto zbytečné a protahované Blur linii. Tato nedostatečná rozmanitost použitých lokací je navíc doplněna onou pomyslnou třešničkou na dortu/posledním hřebíkem do rakve: úchvatným způsobem otřesnými leteckými pohledy na digitální mrakodrap Daily Planet. Bohužel ani po několika sériích a mnoha desítkách dílů strávených v Metropolis se tvůrcům nepodařilo navodit dojem fungujícího alespoň napůl reálného města. Tomu odpovídá i projevená snaha ohledně výletů mimo osvědčené kulisy, proto je každý náznak jiné tváře Metropolis vítan (do jisté míry se to podařilo např. epizodě Fortune z poslední desáté série, jejíž recenzi naleznete o kousek níže). Tam, kde Arrow u mě selhává zatím v jediné lokaci (Verdant), zklamává Smallville na úrovni celého města. Tvůrci navíc po nedávném oficiálním obnovení seriálu pro druhou sérii potvrdili, že se fiktivní vesmír Arrow dočká dalších expanzí, vysloveně byl zmíněn Blüdhaven (domov Nightwinga), ale možná se dočkáme i dalších slavných měst z bohatého katalogu DC, jakými jsou již například mezi řečí zmíněné Coast City či Central City.

Samostatnou kapitolou jsou flashbacky z ostrova Lian Yu. Arrow se totiž odehrává zároveň ve dvou časových liniích, páteř každého dílu tvoří vyprávění z přítomnosti, které je ovšem prokládáno Oliverovým pobytem na ostrově ve formě kratších flashbacků. Mám s nimi jeden zásadní problém: na to, že ostrov má ležet někde v severočínském moři mi jeho vegetace až příliš připomíná lesy okolo Vancouveru (s nimi mám již dlouholetou zkušenost z pozice fanouška Stargate a Supernatural). Smallville se svojí ultra cheesy (fake fog included) Fortress of Solitude ovšem kanadským lesům zdatně sekunduje, alespoň, že po dějové stránce je ostrov zajímavý, když už ne po té vizuální. Zato pevnost byla vždy jen místem nekonečně bezobsažných rozhovorů s Jor-Elem, nudných tréninkových sekvencí a nevyužitých boss battles.

Malá odbočka ohledně záporáků a zásadních bojů s nimi: je příznačné, že Smallville, který na tom nebyl z hlediska rozpočtu na epizodu nikdy extra dobře se rozhodl v posledních sériích pro na adekvátní ztvárnění asi nejvíce náročné antagonisty Supermanova univerza. Doomsday i Darkseid by museli správně být full CGI, což nikdy nebylo v rámci Smallville reálné. V důsledku toho je Doomsday v podstatě celou sérii zahrán normálním hercem a k ,,strašlivé'' proměně dojde až v závěru série; Darkseid dopadl ještě hůře. Celou sérii se o něm jen mluví a v závěru je zpodobněn jako temný kouř (!), který posedne Lionela z alternativní dimenze a Clark ho tak může slavnostně v tom snad nejhorším final fightu v historii porazit, kde jinde, než ve stojí oblíbené stodole...

Arrow je prozatím sympaticky nekompromisní, Oliver záporáky spíše popravuje a oni mu oplácejí stejnou mincí. Když se na scéně objeví poprvé Deadshot, tak začne bez větších okolků střílet do zad hosty na luxusním galavečeru. To rozhodně není něco, co by bylo pro velkou televizní stanici v USA typické, dvojnásobně to pak platí pro samotné CW. Oliver je koneckonců zocelen svým pobytem na ostrově, kde se z něj stala skutečná one man army, takže se jeho tvrdosti není co divit.