pondělí 30. května 2011

My sweet escape

No jo, nějak mě to všechno doběhlo, předběhlo a podrazilo nohy. Na youtube se mi dokola točí (,,stuck on repeat'') Gwen Stefani, Stargate music videa (still sad because of the cancellation) a různé další věci více či méně obskurního ražení. V kině nic nejde, chtěl jsem jít na Kazatele, ale poté, co jsem zjistil, že bez 3D to tentokrát nepůjde si raději počkám na m-HD rip a na další Piráty vážně nemám náladu. Posledním zářezem tedy zůstává vynikající Fast Five, což mi připomíná, že bych si měl dát maraton Fast and Furious a nahodit nějaký větší souhrnný článek...času dost. Nechce se mi učit pracovní právo, tak hledám výmluvy všude možně, ale zítra už budu muset vážně začít.

Včerejší večer byl naprosto skvělý po pivní stránce; konečně jsem se totiž dostal do nově otevřeného pivního baru Zubatý pes, bohužel mám Vršovice opravdu z ruky. V tomhle velmi příjemném moderně zařízeném podniku se totiž na 15 pípách točí piva malých českých pivovarů, ale i piva skotská, dánská či norská. Mým primárním cílem bylo ochutnat hlavně ta skotská piva z produkce pivovaru BrewDog, což je takový velice sympatický menší pivovar, který se nebojí dělat piva jinak. Měl jsem možnost ochutnat jejich Riptide, který jsem dostal k Vánocům a od té doby jsem se těšil na další setkání, navíc naprosto miluju jejich design lahví i kríglů. Beer for Punks mají na svých stránkách, well count me in! Kromě jejich piv jsem ochutnal i piva z produkce norského Nøgne Ø a dánského Mikkeller, která mi rovněž velmi chutnala, no a malou českou výjimku tvořilo pšeničné pivo od Matušky, a to skutečně ostudu naší kotlině neudělalo. Podařilo se mi projet po malých pivech (někdy i 0,2 l) celou zahraniční nabídku (samozřejmě pouze tu točenou, lahvový výběr je zde poměrně slušný) na zbývajících 8 českých piv už jsem sílu neměl; alespoň, že jsem dal toho Matušku. S kamarádem jsme si k pivu dali sušenou dračí klobásu nepochybně z pravého draka a studené vepřové výpečky, teplá kuchyně se bohužel nevede, což je asi tak spolu s polohou jediné minus baru. Malý přehled na závěr:

Nøgne Ø - Two Captains Double IPA
Nøgne Ø - Saison
BrewDog - 5am Saint
BrewDog - Hardcore IPA
Mikkeller - Funky E-Star
Mikkeller - Green Gold IPA
Matuška - Pšeničné

Saison hodně překvapil, 5am Saint byl asi nejlepší celkově, Funky E-Star byl velikonoční speciál, takže by byl hřích té šance nevyužít no a Matuškovo pšeničné bylo jako pravý německý weizen.

Jinak jsem pořád docela down ze zrušení Stargate, ale tohle rekapitulační video ze všech sérií mi udělalo vážně radost, takže klikněte na HD a zamáčkněte slzu:

středa 25. května 2011

Gothic 3: Forsaken Gods (Enhanced Edition)


Včera jsem dokončil addon k jednomu z nejlepších RPG, které jsem kdy měl tu možnost si zahrát, a tudíž zde shrnu ve stručnosti své dojmy.

Enhanced Edition v názvu znamená, že hra je obohacena o nejnovější Community Patch, bez kterého ostatně ani není pro obrovské množství chyb hratelná; situace ve srovnání s původním G3 je zde mnohem horší, tam ty bugy pouze iritovaly, zde skutečně brání dohrání hry. Několik slov k příběhu: celá hra se odehrává pouze v Myrtaně, přístupové cesty do Varantu a Nordmaru jsou ,,elegantně'' zavaleny obrovskými balvany, takže smůla. Vychází se z Xardasova konce (tedy Adanosova cesta - vůbec dle mého názoru ta nejmíň cool možnost) a Bezejmenný hrdina se vrací zpět do Myrtany, protože mír, který doufal, že vzejde z jeho činů se jaksi nekoná. Po hádce s Xardasem a následném boji (Xardas R.I.P.?) se hrdina dostává tradičně zesláblý do Myrtany; u cesty je nalezen karavanou obchodníků a procitá na lůžku ve městě Silden. Poprvé v sérii tak hra nezačíná v naprosté divočině (G1 a G2) nebo chudé vesnici (G3), nýbrž rovnou v pořádném fungujícím městě. Hrdina si nejprve promluví s Anogem, který povýšil z bývalého vůdce tábora rebelů na pána celého města. Anog hrdinovi vysvětlí, jak se věci vlastně mají: Myrtana má totiž k míru hodně daleko. Poté co skřeti prohráli válku vzali lidé otěže moci do svých rukou, nicméně se neobjevil jeden silný vládce a vznikly tak hned čtyři střediska moci: Anog vládne centru lovců Sildenu, jeho bratr Inog pak městu obchodníků s artefakty Geldernu, tyto dvě města tvoří přirozenou alianci a vůči ostatním vystupují jako neutrální území. Ve zbytku Myrtany se nadále válčí; Gorn splnil svůj slib a znovu navrátil jedné paladinské pevnosti její zašlou slávu, navíc se pod Gothou rozrostl celý polní tábor Gornovy armády, ta je připravena na střet s druhým nejsilnějším hráčem na šachovnici moci: Thorusem, kterému se podařilo něco skutečně úctyhodného - jako vůbec první člověk se stal velitelem skřetů, za sídlo svého území si zvolil Trelis, kde ostatně v G3 začínal jako strážný. Do zóny Thorusova vlivu spadá i Montera, které velí starý známý nejvyšší velitel skřetů Kan, skřetům rovněž patří i městečko na pobřeží Cape Dun. Poslední ze čtveřice nových uskupení tvoří území pod vládou Leeho sídlícího ve městě králů Vengardu, jeho stráže v palácovém brnění lze nalézt i v Ardee a Faringu. Hrdina rozčarovaný z této situace se rozhodne celou Myrtanu sjednotit, jenže nic nebude tak jednoduché, staří přátelé a známí s vámi jednají trochu jinak, a tak se stane, že prvním úkolem, který získáte je nutnost obstarat si pět doporučujících dopisů pro Anoga (do té doby se s vámi na téma sjednocení Myrtany bude odmítat bavit).

Příběh tedy začíná velmi nevýrazně, plníte nejrůznější vedlejší úkoly, nejprve v rámci získání důvěry Anoga v Sildenu, později pro Inoga v Geldernu. Poté, co se vám podaří oba bratry přesvědčit jste vyslání za Thorusem do Trelisu nebo za Gornem do Gothy. Po úvodní části se totiž hra na chvíli dělí na dvě různé linie, nicméně vzhledem k naprosté nevyváženosti obou linií, kdy ta Gornova je zhruba o 90% kratší, než Thorusova není následná volba příliš těžká. Určitě doporučuju na první dohrání zvolit Thorusovu cestu, protože za Gorna je už tak krátká hra kratší a mnohem méně zajímavější. Bohužel má hra pouze jeden konec, takže nakonec se stejně vrátíte přes Leeho ke Gornovi a hru zakončíte jako kladný hrdina, respektive nyní již jako nově korunovaný Rhobar III.

Bojový systém, učení kouzel, alchymie, kovařina apod. jsou pořád stejné, zde tedy žádná změna není. Hrdina například začíná už jakoby na určitém levelu, takže ovládá kupříkladu boj s těžkými zbraněmi na první úrovni. Ani Enhanced Edition se bohužel nevyhnula chybám a nedomyšlenostem: k čemu je vám perk odolnost proti chladu nebo horku, když se nemůžete dostat z Myrtany? V Cape Dun se pořád různě válí vlčí kůže, které bylo potřeba nasbírat pro jeden quest v G3, farmy, lovecké chaty a další jsou nyní prostě prázdné, žádná snaha je zaplnit postavami a úkoly, ledoví golemové se klidně potulují nad Vengardem, skupina no name hraničářů s druidem za Sildenem jsou asi taky součásti nedodělaného questu a jenom tam tak visí ve vzduchoprázdnu. Forsaken Gods jsou bohužel striktně lineárním datadiskem, takže sice můžete podobně jako v G3 jít kamkoliv budete chtít, jenže ve městech se s vámi nebude nikdo bavit a nezískáte tak žádné úkoly, proto musí vaše trasa nutně kopírovat jednotlivá sídla vůdců. Bez vedlejších úkolů lze hru dohrát zhruba za pět hodin, což je zoufale nízké číslo. Nějak se mi při hraní tohoto přídavku ani nechtělo moc prohledávat svět, všechna místa z původního G3, kde se daly najít dobré zbraně apod. jsou nyní většinou prázdná nebo zaplněná různými monstry - nepochopil jsem proč jsou v pobřežní oblasti mezi Ardeou, Cape Dun a Vengardem různě rozesetí zlobři (docela hard monstra) namísto předchozích logických banditů na odpovídající úrovni obtížnosti.

Abych jen nehanil, dají se najít i určité klady: moc se mi líbilo porovnávat města a jejich look s původním G3, pravda taková Ardea, Cape Dun, Faring, Vengard a Geldern se nezměnily vůbec nebo opravdu jen velmi málo (domy ve Vengardu jsou opravené a magická bariéra je přirozeně již věcí minulosti, pod Cape Dun se nachází jedna malá chatka s pár pacifistickými paladiny a skřety a blízko Ardey, kde dřív byli rybáři a chvilku i Lester je nyní skupina skřetů obtěžovaná nájezdy paladinů). Silden se změnil v jedné své části, namísto pracovního tábora zde vyrostla řada domů, nad které ční velký hostinec, Montera se nyní pyšní opravenými hradbami a místo bývalé farmy směrem na Gothu vyrostl velký tábor skřetů připravený odrazit Gornovy výpady na Thorusem ovládané území; nejvíce se změnily však Gotha a Trelis. V prvním jmenovaném městě si můžeme všimnout opravených domů, ale naši pozornost upoutá zejména tábor Gornovy armády pod Gothou, je to vlastně takové stanové městečko a před bývalými farmami před Monterou je vystavěna přes celou cestu palisáda s dřevěnou branou. Trelis je město nyní řekl bych i stejně velké jako Vengard, původní hrad zůstal nezměněn, na Vakově trůnu nyní sedí Thorus, avšak celé okolí směrem na Nemoru a Monteru je osázeno novými domy. Nad jeskyní se zlobry V G3 nyní vyrostl velký skřetí chrám sloužící i jako vězení, okolo je celá řada domů, kováren, obchodů a dokonce i směrem na chrám Prastarých, který rovněž slouží jako vězení, je velká aréna, kde je možno procvičit se v boji s několika skřety.

Celkově je to ale s arénami bída. V G3 mě vždy bavilo si v novém městě zabojovat a stát se šampionem, taky se mi líbilo, že na tu nejprestižnější arénu na hradě ve Faringu jste museli nejprve dobýt všechny ostatní arény a až poté bylo možné se stát šampionem celé Myrtany. Ve Forsaken Gods se má situace takto: zabojovat si můžete pouze v Cape Dun, Geldernu, Sildenu a Trelisu. Aréna ve Faringu nefunguje ani jedna a Reddock je nyní pouze jeskyní s několika monstry, navíc žádná prestižnější aréna neexistuje, takže se nemůžete stát skutečným šampionem. Rovněž mi chyběla přítomnost některých starých přátel, protože se zde zdaleka neobjeví všichni, není zde např. Saturas, Lares, Diego nebo Lester.

Jak bych tedy Forsaken Gods hodnotil? Příběh je nudný a poměrně primitivní, Gornova a Thorusova linie jsou značně navzájem nevyvážené a opravdový spád má hra ve svojí závěrečné půlhodince. Nevrací se všichni staří známí a ti, kteří ano jsou zde většinou jen tak nastrčení ,,aby se neřeklo'' (s Miltenem se třeba setkáte asi 20 minut před finálním bossem...), systém arén mě taky zklamal. Herní doba je skutečně velmi krátká a lineárnost je jednak sérii Gothic cizí a druhak značně otravná a svazující. Na druhou stranu tím, že odpadl Varant i Nordmar je příběh alespoň zpočátku takový kompaktnější a více story-driven v porovnání s G3, nový look některých míst rozhodně stojí za shlédnutí a přeci jen je to pro opravdové fandy povinnost znovu se do Myrtany podívat i když jen na chvíli. Nedodělky zde sice jsou, ale musím pochválit Enhanced Edition za vymýcení naprosté většiny otravných chyb. Podtrženo a sečteno - jedná se o záležitost pro fanoušky série Gothic, jedno dohrání si tenhle přídavek zaslouží, druhé už spíše ne, pokud ale chcete nesporně kvalitnější a delší hru ze stejného prostředí, pak jednoduše sáhněte po klasickém Gothic 3.

středa 11. května 2011

Death of a Legend


Včera jsem viděl poslední díl Stargate Universe a stejně jako Eli pozorující Destiny v FTL jsem i já pocítil smutek smíchaný s nostalgií. Na Stargate jsem koneckonců vyrůstal, a tak s definitivním zrušením SGU odchází i kousek mého já. Malá rekapitulace:

Filmy

Stargate
Stargate: The Ark of Truth
Stargate: Continuum

Seriály

Stargate SG-1 (214 epizod)
Stargate Atlantis (100 epizod)
Stargate Universe (40 epizod)

Určitě by to chtělo nějaký obsáhlejší článek, ten se mi také formuje v hlavě už několik týdnů, ale nyní jednoduše nemám čas, proto bych chtěl na tomto místě alespoň poděkovat tvůrcům a hercům celého Stargate univerza za všechny příjemně strávené chvíle, ať již v naší galaxii, galaxii Pegasus nebo na druhém konci vesmíru. Díky a godspeed.