pondělí 10. dubna 2017

Komentář k Agents of S.H.I.E.L.D. S04E16 (What If...)

V předchozím komentáři jsem se věnoval prvnímu dílu druhé části čtvrté řady AoS (tedy LMD) a nyní přichází na řadu třetí a finální část nazvaná příznačně Agents of Hydra. Ačkoliv jsem původně předpokládal, že se LMD linka uzavře formou nějaké finální konfrontace s Aidou, není tomu tak, a Aida se tak stává (zřejmě) finálním záporákem čtvrté série. Na konci přechozí části jsme coby diváci zjistili, že všichni členové týmu s výjimkou Daisy a Jemmy byli nahrazeni svými LMD verzemi a původní členy týmu Aida násilně napojila na Framework - tedy simulaci nahrazující skutečný svět (určitá obdoba Matrixu, do které mimochodem uvrhla i umírajícího doktora Radcliffa, frankensteinovský kruh se zdánlivě uzavírá...). Jak nám coby divákům bylo pečlivě vysvětleno (aneb infodumping nebyl nikdy tak příjemný jako v podání až chirurgicky přesné Mallory Jansen) je nutné Framework resetovat při každém zapojení nového člověka do systému, přičemž základním úkolem Frameworku je eliminovat největší selhání/nejvíce traumatickou událost v životě daného člověka. Bohužel první připojenou osobou se stala agentka May, a její traumatický zážitek jsme měli možnost poznat opravdu zblízka - mám na mysli zabití malé Inhuman holčičky při misi v Bahrajnu. V rámci Frameworku tak nemusela May tuto dívku zabít, naopak byla "zachráněna", odvezena do USA a začala chodit do školy... což vedlo k obrovskému masakru na dané škole a -chvíle napětí- globálnímu vzestupu Hydry. Jelikož mise v Bahrajnu se chronologicky odehrává před dějem zachyceným v MCU filmech (Iron Manem počínaje), nedošlo nikdy k pokusu o aktivaci projektu Insight a Hydra dokázala využít následnou hysterii namířenou proti Inhumans, aby převzala vládu nad celým světem. Výsledkem je tedy jakási totalitní verze současného světa ovládaného zcela Hydrou. Pro opravdové fanoušky může být zajímavé domýšlení dalších kontur této verze reality, protože jak se mohu oprávněně domnívat, tak v tomto světě většina Avengerů nikdy neexistovala (určitě by nedovolili Tonymu Starkovi postavit si one man army brnění, Captain America by zřejmě navždy zůstal uvězněný v ledovém hrobě, Thora by nikdo na Zemi nevítal a Hawkeye a Black Widow jsou buď mrtví nebo rovnou ve službách Hydry), tato konstelace by proto v rámci nevyhnutelné invaze Chitauri mohla vést ke zcela odlišným výsledkům.

Každopádně Mayina verze Frameworku je základem, ze kterého se vychází a všichni ostatní členové týmu mají v této realitě zcela odlišná působiště. Mac nikdy nepřišel o svou dceru a je vzorným otcem od rodiny, Coulson se nikdy nestal agentem, nýbrž učitelem, z Fitze je vedoucí postava Hydry a evil scientist jak z barvotiskového románu apod. samotná Aida poté velí Hydře jako Madame Hydra. Do takto rozdané partie se nabourají naše dvě hrdinky a zjistí, že Jemmu někdo zastřelil (resp. jejího avatara) a Daisy tedy Skye je agentkou Hydry a přítelkyní... Granta Warda, který tak slaví opakovaný comeback (není to sice skutečný Ward, který je naprosto a zcela jistě mrtvý, nýbrž pouze jeho avatar, ale i tak se pro diváky jedná o výhru). Každopádně takto rozdané karty dávají Brettu Daltonovi další možnost prozkoumat nové nuance jeho postavy, protože od počátku tohoto seriálu si již mohl vyzkoušet následující role:

- agenta S.H.I.E.L.D. (ve skutečnosti dvojitého agenta Hydry)
- přítele Skye
- bývalého přítele Skye
- zdánlivě zlomeného vězně S.H.I.E.L.D.
- vůdce nové frakce Hydry
- spojence Gideona Malicka
- mrtvoly (pouze krátce)
- prakticky nesmrtelného Inhumana a boha, ve kterého věřila frakce Hydry pod vedením Malicka
- v rámci Frameworku agenta Hydry (ve skutečnosti dvojitého agenta Resistance - S.H.I.E.L.D.)

Existuje poměrně komplexní argument, který ve zkratce říká, že Grant Ward je nejlépe propracovaným a ztvárněným antagonistou celého MCU a musím uznat, že určitou logiku tato teorie bezpochyby má. A přestože je tato variace na agenta Warda pouhou "fantazií", poskytuje divákům ono pověstné nahlédnutí do pokoje, jehož dveře jsme se rozhodli kdysi ponechat zavřené (nebo jak zní název jedné z nejslavnějších amerických básní - The Road Not Taken). Ostatně historie podobných epizod má v žánrové tvorbě velmi dlouhou tradici a vykreslení alterantivních vesmírů a především osudů oblíbených postav je divácky velmi vděčné téma. Osobně tuto snahu tvůrců chápu jako určité zadostiučinění a vyjádření díků všem těm, kteří to se seriálem dotáhli až tak daleko, že si nyní mohou užívat všech podrobností a fan service momentů, které nepochybně přijdou. Myslím, že je nepravděpovdobné předpokládat, že se ve Frameworku bude odehrávat celý zbytek čtvrté série, ale doufám, že každý moment strávený v této neodolatelně pokřivené verzi MCU bude stát za to. Start Agents of Hydra tomu každopádně nasvědčuje.