Měl jsem možnost ochutnat poslední dvě Abstrakt piva ze skotského pivovaru BrewDog. Ti, kteří se v craft beers trošku orientují jistě tento pivovar znají, jelikož jsou tihle dva pánové z mrazivého Aberdeenu skutečně nepřehlédnutelní. Mají krásné moderní etikety, chytré slogany a propracovaný marketing a taky vaří skutečně dobrá piva. Občas jim některý z jejich experimentů trošku ujede, ale minimálně piva z jejich základní řady (Punk IPA, Trashy Blonde, 5 A.M. Saint apod.) mohu jen a jen doporučit.
Abstrakt je výjimečná řada piv, která jsou přirozeně limited edition a BrewDog se zavázali je uvařit pouze jednou. Jednoduše co pivo, to zážitek, at least that's the idea. Již dříve jsem ochutnal jedny z prvních Abstraktů a docela ok, ale za tu cenu příliš drahá záležitost. Proto jsem se také zdráhal zakoupit nějaké další pivko z této řady, naštěstí je tu skvělá pivotéka Beergeek, která začala pořádat ochutnávky těchto piv, takže si vedle klasických svou kousků na čepu můžete dát panáka nějakého skutečně silného a drahého piva za přijatelnou cenu. Tímto způsobem jsem se dostal k AB:13 a AB:14.
AB:13
Třináctka je dle oficiální stránky ,,cherry imperial stout aged in sherry barrels'' po dobu 14 měsíců, s ABV 11,3%. Ve vůni i v barvě to silně připomíná sherry a bohužel to tak i chutná. Velmi těžké švestkové tóny a pomalu až nesnesitelná sladkost; mazlavá likérovitá konzistence (zavřít oči, tak možná ani neuhodnu, že piju pivo) dává okázale najevo, že tady se pivnímu mainstreamu vzdalujeme rychlostí světla. Nic pro mně, ale milovníkům sherry bych to jako zajímavost určitě doporučil.
AB:14
Čtrnáctka neboli ,,oak aged imperial weizenbock'', který si své dozrávání odbyl v sudech po bílém víně alespoň na první pohled vypadal jako svěžejší, lehčí kousek (ABV 10,2%). Samozřejmě, že weizenbock nebude nikdy nízkoalkoholická záležitost, nicméně jsem doufal, že právě ony sudy dodají pivku příjemný odlehčenější závěr. To byla mylná představa. Vizáží jednoznačně weizenbock, ale i tentokrát při manipulaci se sklenicí zde byla patrná likérovitá konzistence jako u předešlé třináctky. V chuti květnatá sladkost na medovém pozadí, aroma přezrálých banánů typické pro tento pivní styl tentokrát absentovalo. Na mně opět příliš sladké, i když poněkud odlišným způsobem. Na rozdíl od třináctky, kde švestková nálož zdárně přebíjela cokoliv dalšího, u čtrnáctky nedochází k úplné rezignaci na komplexnější chuť, nicméně sladkost je zde taková vtíravá a postupem času vše prostupující. Kde třináctka byla přímočará, tam u čtrnáctky chvilku trvá, než se celkový charakter piva odhalí, výsledek je ovšem značně podobný. Sladkost tomuto kousku podtrhává nohy, český výraz ,,přesládlý'' není úplně přiléhavý, v angličtině bych použil ,,cloying'', což se mi zdá jako nejvýstižnější.
Závěrem snad jen menší zamyšlení nad touto řadou piv jako celkem. Dělat experimentální piva není jednoduché a většinou je to hit/miss; mimochodem ukázkovým příkladem této tendence je takový Mikkeller, kde sice zvládli za velmi krátkou dobu uvařit již stovky piv, která jsou ovšem někdy vynikající, někdy průměrná a někdy i nepitelná. Být experimentální za každou cenu nemá smysl, u BrewDog nicméně platí, že jejich základní nabídka je velmi kvalitní, a tak si myslím můžou tyhle úlety v rámci limitovaných várek dovolit. Pokud bych musel říct, který ze dvou výše uvedených kousků je lepší, pak pro mě je to čtrnáctka, protože bych si ji dokázal představit jako tečku za sladkým dezertem, ale více jak dva panáky bych pravděpodobně nezvládl. Subjektivně mi sice sherry nechutná, nicméně u čtrnácky vidím více práce, která se přirozeně odráží i v komplexnější chuti.
