And she spoke words that would melt in your hands...

Začínám tyhle kluky ušatý stále víc zbožňovat. Takže jmenují se Two Door Cinema Club a jejich debutové album Tourist History je vynikající. Jasně nejedná se o žádný radikální převrat, ale v rámci ostrovních kytarovek je to těžký nadprůměr. Mají v sobě trochu Bloc Party, trochu The Killers a taky nějakou tu nezbytnou špetku originality, že? Rozhodně doporučuju sehnat si i dva bonusové tracky Kids a Costume Party, protože album vcelku dobře uzavírají a celkové hodnocení i díky nim jde ještě výš. A jo možná třeba taková I Can Talk je trochu prvoplánová a na Silent Alarm od Bloc Party tohle album ani zdaleka nemá, ale hey s indie kytarovkama to de z kopce už nějaký ten pátek, což jde nejlíp vidět na Killers:

1. Hot Fuss = boží, tohle mě dostalo ke kvalitní hudbě a naživo na RFP byli jedineční

2. Sam's Town = ehm o.k. When You Were Young je super, po nějaké době sem ocenil zbytek alba, ale přechod k rozmáchlému epic country crossoveru se mě moc nezdál

3. Day & Age = what the fuck?; Losing Touch je dobrá, ale takový Neon Tiger je už totální propadák, hrozně se bojím dalšího alba...

Anyway, snad to nebude tak hrozné jako třetí album Arctic Monkeys.

Inception

Ano, nehodlám používat nešťastný český překlad ,,Počátek'', protože nemá s filmem nic moc společného. Nejdříve chci předeslat toto: Inception je velmi dobrý a zručně natočený film, přesto v mých očích nedosahuje kvalit The Dark Knight a ano Leonardo DiCaprio zde odvádí velmi slušný výkon (jako je ostatně poslední dobou zvykem), nicméně s tím, co dokázal zahrát v Shutter Island se to srovnat nedá.

A nyní k příběhu: ocitáme se někde v nespecifikované blízké budoucnosti, kdy technologický pokrok umožňuje nabourat se jiným lidem do jejich snů a ukrást z nich ta nejstřeženější tajemství či naopak jim nějakou tu myšlenku vnuknout a právě o takovéto vnuknutí (inception) se Dom Cobb (Leo) a jeho tým pokouší. Bohatí lidé samozřejmě podstupují speciální výcvik, díky kterému se jejich podvědomí dokáže nevítaným návštěvníkům účinně bránit a zlaté pravidlo smrt=probuzení zde neplatí úplně vždy. Příběh sám o sobě není zas až tak komplikovaný, nicméně samotný systém nabourávání snů a role jednotlivých zůčastněných již komplikované jsou, a to tak, že hodně. Pro ilustraci: na konci filmu se děj odehrává na pěti různých úrovních (realita, 3 vrstvy snu a Pustina) zároveň a ještě mezi nimi neustále přeskakuje... První polovinu filmu prožíváme spolu s nejnovějším přírůstkem týmu mladou architektkou Ariadne jakýsi tutoriál, který slouží coby předehra pro závěrečnou zhruba hodinovou divočinu složenou z pobíhání po různých úrovních snu, střílení ze samopalů a v neposlední řadě i lyžování. Nebudu nic prozrazovat, ale úplně na konci vás čeká takový menší mindfuck.

Rozhodně se u tohoto filmu vyplatí investovat do velkého plátna a vychutnat si tak pořádně rozmáchlé a ambiciózní snové scenérie, jakožto i velmi promyšlené akční sekvence. Pokud se vám líbí styl, jakým DiCaprio od Departed hraje, a pokud máte rádi filmy Christophera Nolana (resp. jejich specifický look), pak Inception určitě doporučuju; na ty ostatní čeká ,,jenom'' hodně dobré a chytré sci-fi.

I'm just takin' it easy

Today (like every other day for the past month and a half) I woke up, forgot to eat something for breakfast, sat at my computer and watched random anime music videos at youtube. This repetition is starting to get to me, at least tomorrow there's something slightly exciting on the menu: a whirlpool party with some friends and hopefully a lot of beer and stuff heh. Which is why I have to change the water today among other things; also I was forced to do some chores like pickig up rotten apples and throwing them away and I had to dig up like tons of carrots and clean them a little bit... I loved cutting the upper green part though I just felt so relaxed and thus I had time to think about myself and life and so on...hey this isn't an indie movie alright? I just have to do this more often (meaning write something in English, because after a while I'm not sure about spelling and that's a bad thing).

Anyway I'm slowly getting ready for our holiday, we chose Greece, specifically the Rhodos Island and yes I do feel excited, when I think about all the food and exotic drinks I'll be enjoying for the next week or so. Not much happening on the literature front: I did finish a little book by Josef Škvorecký, but besides that I'm still reading the monumental Third Reich: A New History by Michael Burleigh although I do want to finish that before flying to Greece on Tuesday, so that gives me like 4 days. Plenty of time. Oh and yesterday I finally saw Inception, the Czech title is just stupid as it has no informational value or even the slightest connection to the movie whatsoever. So which books will I take with me? I want to take two or three one of these will be Hard-boiled Wonderland and the End of the World by Haruki Murakami, the other two I still have to choose. So that's it for now, see ya all on the other side.

Yu-Gi-Oh!: The Abridged Series

Původní Yu-Gi-Oh! je klasické stupidní shounen anime pro děti, stejně jako Pokemon, Digimon a jim podobná mistrovská díla, ale tohle je něco naprosto vynikajícího. V podstatě se jedná o sestřih a osekání původních dvacetiminutových dílů na čtyř až pětiminutové a předabované anglickými a americkými fanboys a výsledek? Totální parodie všech a všeho! Viděl jsem zatím asi šest epizod (které jsou k mání na oficiální stránce nebo na Youtube kanálu stejného jména) a je to vážně něco neuvěřitelného... zábava pro každého, kdo kdy nějaké anime viděl a i pro ty ostatní, i když to budou zase ochuzeni o anime narážky... Skutečně doporučuji.

Pink (Prague 2010)

Trochu opožděně sepisuju dojmy z pražského koncertu Pink, který se uskutečnil na Edenu 20. července 2010. Ty první předskokany typu Xindl X jsem milerád ignoroval a dorazili jsme s mojí lepší polovinou nějak před Good Charlotte. Moc jsem to nevymyslel s penězi a ke konci mě přepadávala žízeň, aby taky ne, když 0,4 Budvaru byla za padesát korun!!! Drinky okolo stovky jsou v pohodě, ale to pivko vážně ne. Na Good Charlotte jsem se těšil hodně, ale nic moc nepředvedli a po pár hodně špatně nazvučených písničkách (zpěvákovi nebylo moc rozumět, těžce přebasováno) se sbalili a šli...

Pink oproti tomu předvedla úžasný výkon; já si myslel, že její studiové desky vděčí za svou přitažlivost a popularitu hlavně kvalitní produkci, ale ona vážně má vynikající hlas a navíc si přivezla poměrně velký band, takže naživo to znělo ještě lépe, než na desce. O zpěv tu nicméně v první řadě nešlo; celá tour stylizovaná do podoby pojízdného cirkusu měla za cíl především ohromit, a tak se hlavní aktérka snášela na zem vypuštěna z obřího balonu, rolovala po lidech v zorbingové kouli a na konci během přídavku So What se i proletěla nad hlavami diváků. Já osobně jsem znal maximálně tak singly, ale povětšinou se hrály ty největší hity, takže si myslím, že nikdo nepřišel zkrátka. Stadion rozhodně nebyl zaplněný a kouřilo se i přes zákaz kouření, dokonce jsme se mohli klidně posadit na námi nezaplacená místa, takže v tomto směru naprostá pohoda :D Nejvíc mě asi potěšil dvojcover My Generation/Basket Case, ale nechyběly ani takové kusy jako Please Don't Leave Me, Get This Party Started, Funhouse, Just Like A Pill apod.

Ne, že by mě tento koncert srazil do kolen, takoví Green Day byli mnohem lepší, ale jsem rád, že jsem se ho účastnil, protože celkově to za tu show skutečně stálo.