Jako mladý kluk zjistil Ned jednu důležitou věc: na mrtvé věci se nemá šahat. Určitě to není nic příjemného, jenže v Nedově případě to má zvláštní význam; jeho dotyk totiž přivádí vše mrtvé (psy/maminky/nejlepší přítelkyně z dětství/a různé druhy ovoce) zpátky do života. Ale ruku na srdce, copak by jste se nedotkli vašeho psa, když by vám ho srazil kamion? Ned to udělal, a výsledek už asi všichni tušíme.
Střih.
Nedovi táhne na třicítku a vlastní malou restauraci zaměřenou na koláče, kde je zároveň majitelem a hlavním výrobcem koláčů (v originále to teda zní mnohem víc cool, to je tak na okraj ‘‘pie maker‘‘). Zaměstnává bývalou profesionální žokejku jménem Olive, která je do něj tak trochu víc zamilovaná, a aby udržel podnik nad vodou přilepšuje si malým ‘‘vedlejšákem‘‘. Počítejte se mnou: jeden obtloustlý soukromý detektiv se zálibou v pletení, spousta mrtvol a vypsaných odměň a kluk, co umí oživovat mrtvé. Kdeže je háček? Problém je v tom, že jsou vlastně dva. Přece jen nechceme, aby svět zanikl (to by pro nás mělo nevyhnutelně nepříjemné vedlejší účinky...třeba smrt), proto musí být udržována rovnováha za každou cenu. A člověk, co umí navracet mrtvé zpátky k životu není zrovna příkladem vyváženého elementu, jestli víte, jak to myslím...
Matka příroda (i když já osobně bych spíš vsázel na Pana Scénáristu; a nebijte mě, nikde se nepsalo, že se ty vtipy musí vždycky povést) to tedy zařídili následovně: za každou věc přivedenou zpátky do života se musí jiná odebrat do náručí smrti. Aspoň, že je ten proces fér, a tak když se oživí shnilá jahoda, pojdou dvě levandule, jenže když mladý Ned oživí svou zesnulou maminku doplatí na to otec jeho nejlepší kamarádky/dětské lásky. Nicméně existuje ochranný interval šedesáti vteřin; po tuto dobu nemusí nic zemřít, pak už jen stačí Nedův opětovný dotyk navracející smrt. A to definitivně.
Nedova malá brigáda šlape jako hodinky: spolu s detektivem podplatí doktora v márnici a po lehkém dotyku Nedova prstu položí oběti velmi přímou otázku: ahoj jsi v pekle/nebi/kdekoliv a my jsme andělé/tvoje nejhorší noční můry/pojišťovací agenti, můžeš nám říct, kdo tě zabil?
Rychlé a efektivní.
Zlom nastává v okamžiku, kdy se před Nedem objeví jeho dětská láska, dívka, které říkal Chuck, dívka, které omylem zabil otce. Pravda jedna minuta není na žádné delší rozpravy, a proto se Ned rozhodně, že pro jednou nechá svého klienta žít. Brzy se do ní zamiluje, škoda jen, že jejich vztah komplikuje prostý fakt: pokud se Charlotte dotkne byť jen jedinkrát bude to pro ni znamenat věčný spánek.
Pushing Daisies následují tuto jednoduchou šablonu, kde Ned, detektiv, Chuck a později i neodbytná Olive řeší jednotlivé mnohdy bizardní případy. Co je na tom tedy tak převratného? Vždyť podobný námět zde už jen byl (pokud někdo zná už zrušenou sérii ‘‘Dead Like Me‘‘); to nic nemění na skutečnosti, která je jednoduchá...Pushing Daisies je nejlépe přijatý nový seriál roku 2007, herec Lee Pace (ztvárnil Neda) byl rovněž oceněn a celé série obdržela řadu cen, a to prosím pouze devět epizod je v současné době k dispozici (díky stávce scénáristů).
V čem tedy tkví tajemství úspěchu? Pushing Daisies je nesporně vizuálně snadno rozpoznatelný; inspirace Timem Burtonem a filmy jako Big Fish se nedá zapřít jen tak snadno. Kromě toho, postavy jsou napsané se správnou dávkou lidskosti (lidově řečeno ‘‘nešustí papírem‘‘) a když je všeobecná stylizace seriálu mírně řečeno potrhlá (od kostýmů, přes lokace až způsoby smrti) jako celek to funguje bez nejmenších chybek. Hudba je z větší části vytvořena Jimem Dooleym navozuje atmosféru moderní pohádky s přesahy do všech okolních vyšinutých subžánrů.
Tento seriál rozhodně není pro každého. Někoho může přemíra podivností a perfekcionistická stylizace otravovat, ale všem těm, kterým učaroval Tim Burton se svými loutkovými filmy a všem, kteří se nebojí snít je Pushing Daisies určen. Určitě není na škodu mít v mainstreamové seriálové produkci plné Jacka Bauera, CSI ‘‘Doplňte-prosím-libovolné-americké-město‘‘ a všemožných klonů Přátel něco tak mimo a nad věcí jako Pushing Daisies.
Doporučuju.
Žádné komentáře:
Okomentovat