Sto způsobů držení zbraně (fragment)

Velmi dávno jsem zde zamýšlel publikovat sérii článků zabývající se akčními filmy a seriály, konkrétně pak jejich mírou realističnosti, za ukazatel této míry jsem zvolil způsob držení zbraně. Jak už to tak bývá z celého grandiózního nápadu postupem času sešlo, nicméně se dochovalo torzo prvního článku, který zde publikuji jako fragment. Samozřejmě není úplně vyloučené, že se k celé myšlence ještě někdy vrátím, nicméně v dohledné době je to spíše nepravděpodobné, proto zde chci zveřejnit alespoň pohrobka jedné velké myšlenky. Následující text byl sepsán někdy v první polovině roku 2009 a je zde uveden pouze s minimálními úpravami:

Základním kamenem každého dobrého akčního filmu je jeho uvěřitelnost; s tou si lze přirozeně různými způsobny hrát a vytvářet tak jednotlivé odstíny parodie. Asi se nenajde mnoho lidí, kteří budou přesvědčeni o tom, že Komando (1985) je učebnicovým příkladem realistického akčního filmu, přesto se nejedná o záměrnou parodii a tento fakt se odráží i v hereckých výkonech, kdy Arnold Schwarzenegger s naprosto vážnou tváří nosí na ramenou stoleté sekvoje a masakruje jednu menší armádu s nonšalantní lehkostí přenosného čtyřhlavňového raketometu. Zjistil jsem, že jedním z hlavních ukazatelů realističnosti filmu/seriálu je způsob, jakým protagonista (popř. protagonisté) drží svou zbraň. I z tohoto malého detailu lze odvodit celou řadu dalších skutečností. Po náročném studiu osmdesátkových akčních fláků, Jacka Bauera a bažiny současné direct-to-DVD produkce jsem dospěl k tomuto rozlišení:

I. styl realistický

Hlavním propagátorem tohoto stylu je Kiefer Sutherland a domnívám se, že je to vedle jeho chrapláku jedna z největších předností, kterými disponuje. Esenci této školy pak představuje seriál 24 hodin a to zejména výkony Kieferova alterega Jacka Bauera. Podstata je jednoduchá: přiblížit se co nejvíce realitě; proto také nemají zbraně používané Bauerem k pacifikaci teroristů žádné rádoby high-tech vychytávky. Prakticky se nepoužívají brokovnice, ke slovu se dostanou hlavně devítky, popř. sniperské pušky či samopaly (hlavně zásahové jednotky); nejdůležitější je však to, že se zbraně netváří ani trochu jako makety, tudíž nemají takový ten gumový efekt pozorovatelný například u Stargate univerza. Jak tedy vypadá typický postoj Jacka Bauera? Zbraň drží pokud možno oběma rukama, pečlivě míří a pravidelně mění zásobníky, zbrani dodává váhu (nemáchá s ní jako s vlajkou), jeho pohyby jsou úsporné a dobře odůvodněné a také zde není přítomen syndrom ,,s devítkou klidně zabiju toho chlapa na střeše, která je dva kilometry od mojí pozice''. Jack Bauer toho skutečně moc nebuduje, spíše naopak je přímo nástrojem destrukce, taková klasická one man army, což lze zpozorovat zejména v pozdějších sériích. Z ryze akčních seriálů, kterých je stejně jako šafránu, je 24 opravdovým klenotem a ukázkovým příkladem dobré práce se zbrojním arzenálem. Přítomné míře realističnosti a pečlivosti tvůrců se nedá prakticky nic vytknout, a proto lze tento seriál všem fanouškům akčního žánru jen a jen doporučit.