čtvrtek 7. července 2011

Daydream Nation


Nejčastěji zde publikuji svoje dojmy z akčních filmů, ostatně je mám nejraději, takže logicky se i na ně častěji zaměřuji, dnes však udělám výjimku. Viděl jsem totiž jeden menší indie snímek z Kanady, který mne svojí zvláštní atmosférou naprosto uchvátil, řeč je samozřejmě o Daydream Nation. Děj se zpočátku jeví jako klasický teenage coming of age film, avšak právě ona unikátní atmosféra a zajímavá hlavní (anti)hrdinka vydzvihují tento snímek vysoko nad průměr. Po shlédnutí se určitě neubráníte srovnání s Americkou krásou, nicméně jakkoliv je Kevin Spacey a jeho létající igelitový pytlík fajn, tak hands down Caroline z Daydream Nation je mnohem lepší.

Děj sleduje mladou Caroline Wexler, která se zrovna přestěhovala se svým otcem z velkoměsta do malého zapadákova jménem Hangrove, aby zde dokončila střední školu, zatímco její otec zde bude rozjíždět další ze svých developerských projektů. Caroline se rychle zaplete do dvou vztahů a stane se milenkou svého atraktivního profesora pana Andersona i pernamentně zhuleného spolužáka Thurstona. Posléze neustále osciluje mezi extrémy, které oba vztahyv nabízejí a snaží se najít svůj smysl života nebo tak něco. A jestli něco z filmové historie víme s naprostou jistotou, pak je to určitě fakt, že milostné trojúhelníky jednoduše nefungují, takže se všechno zamotává stále víc a víc a celkově film spěje k určitému vyvvrcholení a duševní katarzi na straně hlavní hrdinky, nicméně o tohle tu vážně nejde. Tuhle vztahovou omáčku totiž můžete nalézt v jejích nesčetných obdobách v celé řadě nezávislých i mainstreamových filmů, určitě tady nikdo neobjevil znovu Hollywood. Hlavní je celkový feel a atnosféra filmu. U té vztahové linie tak nějak tušíme, že se Caroline i přes všechnu svoji nepředvídatelnost nakonec rozhodne pro jednoho ze svých boyfriendů, nicméně ty zbylé dějové linie jsou zde sice ve velmi okrajovém postavení, ale přesto jsou hodně zajímavé.

A true backwater town jakým Hangrove bezpochyby je totiž představuje samo o sobě značně úchvatnou lokaci a zasazení děje filmu do tohoto místa je i klíčem jeho úspěchu. Sama Caroline s nadsázkou a lehkou ironií popisuje jeho obyvatele jako God-fearing and gun-loving folk, což přesně sedí. Je zde ona klasická kombinace vidláků, opuštěných chat skrývajících se v lesích a tajemství, kterým těžkne samo ovzduší. Přidejme k tomu výrazný zásah do scenérie v podobě neutuchajícího požáru průmyslového komplexu kousek za městem a masového vraha v bílém obleku, který se zaměřuje na teenagery a máme zde atmosféru jakoby přímo vystřiženou z nějaké Capoteho povídky. A ačkoliv Hangrove neleží nikde na americkém Jihu má i přesto docela zřetelný southern feel, což je poměrně zvláštní, ale mě to tak vážně přijde. Ona atmosféra o které tu pořád tak sálodlouze vyprávím je skutečně unikátní a pravděpodobně ji nedokážu moc dobře popsat, takže bude určitě lepší, když se na film sami podíváte. Základná ,,vztahová'' linie je pak protkána jednak lehce nahozenou linií masového vraha a druhak i řadou side stories, které osvětlují minulost některých postav a celkově jsou moc pěkně vymyšlené i provedené.

Daydream Nation má dvě hlavní přednosti: unikátní atmosféru a skvěle napsanou i zahranou hlavní postavu; Caroline je chytrá, manipulativní, labilní, dětinská, rafinovaná, zranitelná, dospělá i dětská zároveň a sledovat její milostné eskapády má rozhodně své kouzlo, navíc se s ní dokážete i sžít, protože to není žádná jednorozměrná postava, ale lidská bytost s celou řadou chyb. Pan profesor Anderson také dozajista překvapí a nejslabším článkem hlavní trojice zůstává tak Thurston, který příliš nevybočuje z mezí své postavy, ale alespoň je zábavné sledovat jeho drogové úlety s kamarády.

Tenhle film prostě musím doporučit všema deseti. Má prakticky všechno, co tak nějak od příběhu bez výbuchů nebo robotů očekávám (a to jsem ani nezmínil skvělý soundtrack). Má i vyrovnané tempo, je správně dlouhý a nikdy nenudí, naopak je to film na více než jedno shlédnutí. Takže go on and enjoy the ride.

Žádné komentáře: