Side projects

Do nového roku jsme si toho naložil více než dost. Kurentně (ach ty anglické patvary...mám je rád) jsem zapojen do dvou probíhajících projektů uměleckého ražení: ve spojení s panem Liškou skládáme velice pilně a s velkou chutí básně (pracovní název hospodská haiku) a chystáme se v dohledné době vydat první společnou sbírku; s panem Svobodou aka MC Wiener a moje maličkost (pod jménem DJ Schnitzel) tvoříme německé hudební těleso s českým názvem Krutopřísní Hustodémoni. Nechci obojí příliš rozpitvávat, v dohledné době koneckonců zde budou viset články na obě témata. Tato krátká novinka slouží pouze coby rozcestník pro časy budoucí...

Looking forward to it?

P.S. Ta obrázková metafora se stromem a stále novými rašícími větvemi je snad jasná.

I want to be forever young.

Ohlédneš se a tvé kroky mizí pod přívaly deště.
Zahledíš se do sebe a nebe se ti otevře.

Přeženeš to na Silvestra a budeš psát asi takhle (šipka nahoru).

And through the light shall they be reborn

The burning heat of blazing sun set upon his head, clouds forming bizarre pictures dragged out of the colorful history of scarred lands, blinded the young sergeant's shadowy gray eyes, for which was he well-known among the adorable army nurses, as the General wearing his black coat and strict face inspected his soldiers, whose legs were hurt by disease unknown to local doctors and hidden mages of times long forgotten and whose souls were lost somewhere in the darkness beyond the blazing sun.

Post scriptum

Na jedné hodině angličtiny, v dávných dobách střední školy dostala třída za úkol co nejvíce rozvinout jednu jednoduchou větu: "General inspected his soldiers"

Zahleděl jsem se do žhnoucího podzimního slunce, babí léto bylo zrovna v plném proudu a vítr si venku hrál s oranžovým listím (...) v mysli mi vytanul náznak příběhu: armáda sužovaná neznámou chorobou, vojáci v pozoru stojí pod neúprosným poledním žárem a bezejmenný generál vybírá schopné muže pro službu na frontě (...) pokusil jsem se tyto dojmy přetavit ve výše uvedené souvětí a o výsledek jsem se s Vámi chtěl podělit.

Jedinečné drahokamy skvící bělosti královské se rozhodly spočinout na mé zanedbalé tváři

Jsem první vločkou letošního sněhu zašlápnutou náhodným chodcem.

Jsem reklamním letákem, se kterým si hraje rozverný vánek.

Jsem....

První sníh v sobě nese neuvěřitelný smutek, jako opilec snažící se zkomponovat áriii, vločky blednoucí pod koly auty, neuváženými kroky nedbalých chodců i rozmary počasí, jako slova pod taktovkou nesmělého ochmelky...ztrácejí se v tom nepopsatelném prázdnu, co následuje každou vteřinu našeho bytí...

Smutek i radost se skloubí ve sněhové kouli.

Hodím ji po své dívce, a v ten neopakovatelný okamžik dává svět naprostý smysl.

Koule dopadne, zakončí svou pouť a já se topím v moří bezedné nejistoty.

A neumím plavat.

We are in state of flux.

If your right hand is causing you pain
Cut it off, cut it off...
...
We were hoping for some romance.

Light so bright, that you don't see anything.

Bloc Party is back!

Retreat is not an option.

He was a cop, and good at his job.
But then he committed the ultimate sin, and testified against other cops gone bad.
Cops who tried to kill him, but got the woman he loved instead.
Framed for murder, now he prowls the badlands.
An outlaw hunting outlaws, a bounty hunter, a RENEGADE!

Do češtiny se to dá přeložit jako minimální bůh v retro hávu a jeho Harley Davidson...

Riots within me.

I was locked all day in the summer heat,
In a small brown house in suburban streets.
This skateboard and, my shit guitar,
I'd dream all day that they would get me far.
...
It was near when I, turned sixteen.
Got kicked out of school, and so it seemed
That things were closing in, and ready to blow.
...
It took an hour to start a punk rock band,
To offset my fucked up family land.
...

Výňatek pochází z nové skladby AvA a to konkrétně ''Rite of Springs''. Jak už je u téhle skupiny zvykem stopáž přesahuje tříminutovou klasiku ála radio edit; přesněji řečeno píseň je dlouhá 4:22, což je takový AvA průměr... refrén je velmi povedený, má ten správný hook:

If I had a chance for another try,
I wouldn't change a thing.
This made me all of who I am inside.
And if I could I'd thank God, that I am here and that I am alive,
And everyday I wake, I tell myself a little harmless lie.
The whole wide world is mine.

Jen, aby to ale nepřehnali s tou náboženskou stránkou věci, jistě je jasné, že vliv 9/11 tu stále patrný je, nicméně všeho s mírou. Takové to ''se mnou dokážete cokoliv'' leze dost rychle na nervy. It took an hour to start a punk rock band....

Všechno se zdá jednoduché...

Bloc Party - Silent Alarm

Na oficiálních stránkách se dočtete, že hudební kořeny Bloc Party (dále jen BP) sahají k Joy Division nebo The Cure, to je sice hezké, ale zároveň velmi nic neříkající, protože pokud prozkoumáte stránky několika podobných kapel, zejména pak v britské vlně kytarovek, tak shledáte, že podobné ,,předky‘‘ si přisvojuje valná většina skupin.

Hlavní síla BP tkví v jejich smyslu pro silnou melodii a vyváženost alba, nesetkáte se s ,,one hit wonder‘‘ efektem, kdy se mnohdy z alba dají poslouchat jeden dva singly a zbytek mizí v propadlišti dějin. U BP je tomu přesně naopak, a tak vám na dnešní dobu vcelku paradoxně dlouhá stopáž (50:26) uběhne jako voda, nicméně jednotlivé písně vám uváznou v paměti jako nezaměnitelné klenoty. Skladby se vyznačují propracovanými texty (Like Eating Glass), módními výstřelky v podobě občasných úletů do jiných žánrů např. dubu (Banquet) či prostou melodickou nádherou (This Modern Love nebo So Here We Are). Osobně považuji This Modern Love za prototyp romantické písně nového milénia. Samotné album je hrané ve zvláštní směsici discopunku s přelivy místy až do psychedeliky či již zmíněného dubu. Pro jednou vás navnadí jednoduchá úderná skladba (Blue Light) a podruhé vás zaskočí temnotou prodchlá balada (Plans). Opravdu zde najdete všechno a i přes svoji neuvěřitelnou ,,roztahanost‘‘ od romantického ploužáku po skoro punkovou odrhovačku tohle album prostě drží při sobě a to už je co říct. Melodika, smysl pro text a snaha zaujmout každou vteřinou jsou BP prostě vlastní. Navíc je tracklist konstruován mimořádně důmyslně a rozdělen na jednotlivé bloky (nebo blocy?), kdy se rychlejší části střídají s pomalejšími a celé to vyvolává dojem perfektní dotaženosti. O tom svědčí i bezchybná produkce.

Poslední pomyslnou třešničkou na dortu je hlavní vokál černošského frontmana Kele Okerekeho, který zvládá to, co průměrný syntetizátor. Skutečně jeho rozsah je nadmíru působivý a to je umocněno zejména při živých vystoupeních skupiny, které jsou podle všeho strhující.

Bloc Party v roce 2005 jako jedni z mála opravdu přinesli do tak vysíleného žánru, jakým indie rock bezpochyby je konečně něco nového a také to dokázali jako dle mého názoru zatím druzí (spolu s Kaiser Chiefs) ztvrdit svojí druhou studiovou deskou.

Seznam skladeb:
Like Eating Glass
Helicopter
Positive Tension
Banquet
Blue Light
She's Hearing Voices
This Modern Love
The Pioneers
Price of Gasoline
So Here We Are
Luno
Plans
Compliments