Nestává se příliš často, aby se z docela nenápadného filmu vyklubala skvělá žánrová podívaná aspirující již nyní na titul nejlepší akční film roku. Řeč je o snímku John Wick, ve kterém Keanu Reeves docela razantním způsobem ohlašuje svůj comeback. Jedná se o revenge story toho nejklasičtějšího střihu, a ačkoliv by se dal scénář shrnout do dvou nepříliš dlouhých vět, je to jedním slovem paráda. Rozeznávám tři stěžejní prvky, které ve svém souhrnu činí z tohoto filmu dílo hodné zapamatování. Prvním je skvěle vykreslený svět, druhým nekompromisní akční scény a třetím samotný Keanu v hlavní roli. K těmto prvkům nyní postupně připojím krátký komentář.
Budování fiktivního univerza není vůbec snadné, i proto se na tomto poli mnohem více daří seriálům, které mohou mytologii dávkovat postupně a odhalovat jednotlivá zákoutí svého fiktivního světa, jak se jim zlíbí. Vybudovat skutečně funkční fiktivní vesmír na ploše cca. 90-150 minut (tedy časové rozpětí valné většiny současné filmové produkce) je téměř nadlidský úkol, přesto se to čas od času podaří. Klasickým příkladem ze starší doby může být Matrix, shodou okolností rovněž s Keanu Reevesem v hlavní roli. John Wick v tomto směru exceluje, kdy s minimálním rozpočtem vytváří dojem fungujícího, lehce alternativního vesmíru plného elitních zabijáků a skrytých pravidel. Titulní hitmani zde vytváří věrohodné společenství, komplet s vlastním hotelem Continental (neutrální území), a jeho Managementem, specifickým platidlem (zlaté mince) a úklidovou službou mrtvol (dinner reservation for twelve...). V tomto světě nehraje policie hlavní roli (naopak se zdá, že existence nájemných vrahů není žádným tajemstvím), a tak může hlavní hrdina rozjíždět své akční scény prakticky kdekoliv. Skoro se zdá, že předlohou filmu musela být nějaká krásně propracovaná komiksová série, nicméně scénář je originálním dílem. Film, rovněž netrpí přemírou nutné expozice, vše je ponecháno ve věcné rovině, nikde není žádný sidekick, který by divákům vysvětloval pravidla tohoto světa apod., jedině statut hotelu Continental coby neutrální zóny je vysloveně zmíněn na více místech, způsob, jakým fungují zlaté mince nebo úklidová služba je posléze ponechán na fantazii diváka. Tato určitá nedoslovnost tak vytváří prostor pro možná pokračování, která se klidně mohou zaměřit na jiné postavy (i když takový prequel s Johnem o jeho poslední akci před vstupem do manželství by určitě stál za to). Zkrátka a dobře tenhle fiktivní vesmír má značný potencionál pro další růst, je vykreslen dostatečně podrobně a zajímavě za současné absence zbytečného vysvětlování a v rámci akčních filmů se jedná o vítané nekomiksové osvěžení zažitého akčního vzorce.
Akční scény nesou čitelný rukopis svých tvůrců/kaskadérů, kteří osvobozeni od mnohdy svazujícího režijního/producentského dohledu dávají popustit uzdu své fantazii. John jede na kvantitu, takže se dočkáme bodycountu někde okolo stovky protivníků. Většina bad guys je stylově vyřízena střelou do hlavy, několika údery, případně kombinací výše uvedeného. Dojde i na krátkou infiltraci luxusních lázní za pomoci nože, dvou velmi povedených soubojů tělo na tělo s hlavním sidekickem a finální konfrontaci s nečekaným twistem (yes, I went there). Každá akce je trochu jinak vystavěná a všechny dohromady mají spolehlivě vražedné tempo. Pouze úplné finále je na poměry celého filmu menším zklamáním, není totiž příliš epické a hlavní záporák na fyzický souboj s Johnem jednoduše nemá. Osobně mi nejvíce sedla akce v klubu Red Circle, umně kombinující stealth a one man army přístup.
Keanu Reeves si vybírá filmy podle nějakého opravdu zvláštního schématu. Za posledních deset let totiž z mého pohledu natočil dva slušné filmy: výborného Constantina a průměrnou žánrovku Street Kings. Zbytek tvoří přehnaně ambiciózní pokusy o remake sci-fi klasiky (The Day the Earth Stood Still), šílené time travel rom-comy (The Lake House) či vyložené propadáky (47 Ronin). Proto jsem opravdu rád, že se tímto filmem tak trochu vrací na výsluní. Akční poloha mu totiž vyloženě sedí, herecky na tom taky není vůbec špatně a tuhle roli si evidentně užil. Pokud by natočil ještě několik podobných žánrovek, tak bych se vůbec nezlobil. Konkurence zrovna na poli klasických akčních filmů není příliš velká (většina produkce jde rovnou na DVD, do kin se dostávají víceméně pouze stathamovky a všemožné variace a pokračování Taken, všechno ostatní je podle komiksu nebo akční film s přesahem tj. drama a v něm dvě akční scény), takže by se Kenaovi mohlo i solidně dařit. Já mohu tento film jedině doporučit, pro příznivce žánru se pak jedná bezmála o povinnost.
Žádné komentáře:
Okomentovat