Disclaimer:
Fragment této epizodní recenze ležel v mých konceptech již opravdu dlouhou dobu, v průběhu času se můj náhled na seriál Supernatural přirozeně proměňoval a od nepřiznané fascinace postupně vykrystalizoval v mnohem kritičtější přístup k celému dílu. Momentálně jsem na tom asi tak, že do dnešního dne jsem nedokončil desátou sérii (skončil jsem u S10E18) a v dohledné době to ani neplánuji. V podstatě tento seriál sleduju už pouze z určité setrvačnosti a mírné zvědavosti ohledně úplného závěru; vrchol seriálu totiž jednoznačně proběhl během nádherně propojených posledních dvou sérií pod vedením původního tvůrce (Eric Kripke) a od té doby jde spíše o takové přešlapování na místě. Ono trumfnout Apokalypsu není asi úplně nejjednodušší, nicméně z posledních pěti sérií by šla udělat tak jedna opravdu dobrá, zbytek je výplňová vata bez většího smyslu...tím chci pouze říct, že od původního konceptu jsem musel tuto recenzi trochu výrazněji poupravit, abych ji mohl v nynějším rozpoložení s čistým srdcem publikovat. Původní úvod jsem ponechal na svém místě, laskavý čtenář omluví mírné opakování již jednou vyřčeného. Některé komentáře novodobé povahy jsou vyvedeny tučným písmem.
Se seriálem Supernatural mne pojí velmi dlouhý vztah. Se sledováním jsem začal v podstatě od pilotního dílu a od té doby jsem věrným fanouškem (dokonce tak velkým, že jsem jednu dobu uvažoval o vytvoření samostatného blogu věnovaného pouze tomuto svébytnému dílu, od této myšlenky bylo ovšem pro nedostatek času/nálady upuštěno - a člověk by nyní dodal, že tento nápad se mi jeví jako čiré šílenství, psát recapy více jak dvou stovek dílů s nějakou rozumnou peridiocitou? Měl sem ovšem vmyšlený poměrně důsledný systém - hlavička pro každou epizodu, přehled postav, monster of the week, rozšíření lore, tedy seriálové mytologie apod.... dokonce někde ještě mám ručně psané koncepty prvních několika dílů, možná je sem někdy nahodím, ať vidíte co není, ale mohlo být.). Jako malou satiskakci za plánované recapy všech dosavadních epizod, jsem se rozhodl alespoň pro malou sérii článků (no promises) zabývajících se specifickou podskupinou v rámci celého seriálu, kterými jsou tzv. meta-epizody (což jsou epizody založené na meta-humoru i tzv. breaking of the fourth wall). A začnu rovnou s dosud nepřekonaným vrcholem, který představuje díl č. 119 s názvem ,,The French Mistake''.
Fragment této epizodní recenze ležel v mých konceptech již opravdu dlouhou dobu, v průběhu času se můj náhled na seriál Supernatural přirozeně proměňoval a od nepřiznané fascinace postupně vykrystalizoval v mnohem kritičtější přístup k celému dílu. Momentálně jsem na tom asi tak, že do dnešního dne jsem nedokončil desátou sérii (skončil jsem u S10E18) a v dohledné době to ani neplánuji. V podstatě tento seriál sleduju už pouze z určité setrvačnosti a mírné zvědavosti ohledně úplného závěru; vrchol seriálu totiž jednoznačně proběhl během nádherně propojených posledních dvou sérií pod vedením původního tvůrce (Eric Kripke) a od té doby jde spíše o takové přešlapování na místě. Ono trumfnout Apokalypsu není asi úplně nejjednodušší, nicméně z posledních pěti sérií by šla udělat tak jedna opravdu dobrá, zbytek je výplňová vata bez většího smyslu...tím chci pouze říct, že od původního konceptu jsem musel tuto recenzi trochu výrazněji poupravit, abych ji mohl v nynějším rozpoložení s čistým srdcem publikovat. Původní úvod jsem ponechal na svém místě, laskavý čtenář omluví mírné opakování již jednou vyřčeného. Některé komentáře novodobé povahy jsou vyvedeny tučným písmem.
Se seriálem Supernatural mne pojí velmi dlouhý vztah. Se sledováním jsem začal v podstatě od pilotního dílu a od té doby jsem věrným fanouškem (dokonce tak velkým, že jsem jednu dobu uvažoval o vytvoření samostatného blogu věnovaného pouze tomuto svébytnému dílu, od této myšlenky bylo ovšem pro nedostatek času/nálady upuštěno - a člověk by nyní dodal, že tento nápad se mi jeví jako čiré šílenství, psát recapy více jak dvou stovek dílů s nějakou rozumnou peridiocitou? Měl sem ovšem vmyšlený poměrně důsledný systém - hlavička pro každou epizodu, přehled postav, monster of the week, rozšíření lore, tedy seriálové mytologie apod.... dokonce někde ještě mám ručně psané koncepty prvních několika dílů, možná je sem někdy nahodím, ať vidíte co není, ale mohlo být.). Jako malou satiskakci za plánované recapy všech dosavadních epizod, jsem se rozhodl alespoň pro malou sérii článků (no promises) zabývajících se specifickou podskupinou v rámci celého seriálu, kterými jsou tzv. meta-epizody (což jsou epizody založené na meta-humoru i tzv. breaking of the fourth wall). A začnu rovnou s dosud nepřekonaným vrcholem, který představuje díl č. 119 s názvem ,,The French Mistake''.
Příběhový rámec je sám o sobě prostý: anděl Balthazar na začátku epizody pomocí kouzla přenese oba bratry do alternativní dimenze, aby je zachránil před archandělem Rafaelem a jeho noshledy. Vtip spočívá v podstatě této alternativní dimenze, která představuje naši skutečnou realitu. Sam je tak herec Jared Padalecki, Dean je Jensen Ackles a oba hrají v seriálu Supernatural natáčeném ve Vancouveru (dude, we're not even in America...). Co se posléze odehrává na ploše zbývajících minut patří do zlatého fondu televizní tvorby v tom nejširším slova smyslu (tady ze mě očividně mluví ona dávná fascinace příběhy bratrů Winchesterů).
Tento díl jsem osobně viděl nejméně desetkrát a stále mě nepřestává fascinovat. Propojení skutečné reality a fikčního světa zde dosahuje svého vrcholu (fourth wall breaking all over) a všechny myslitelné vtipy zde dostávají svůj prostor. Nezůstane ušetřen osobní život herců (dude, you married a demon!), nešvary produkce, pomrkávání na fandom (you answer the hate mail), původní tvůrce (he sold Octocobra?) apod.; jedná se tak o nahláškovanou jízdu od fanoušků pro fanoušky, kde humor je často skrytý v narážkách a není úplně na povrchu. Např. mezi nejlepší scény patří pokus obou bratrů dělat, že hrají (včetně neschopnosti zapamatovat si text, neustálého kontrolování značek atd.) nebo snaha o obrácení magického rituálu ve světě bez magie, která skončí jedním rozbitým oknem a širokým úsměvem na tváři diváka.
Koncept sám o sobě sice není všespasitelný, nicméně explozivní závěr v podobě jízdy anděla Virgila lze brát jako chytré pomrkávání a zároveň patřičně absurdní tečku za celým příběhem. Supernatural nabízí samozřejmě ve svých 200+ epizodách více dílů založených na meta humoru, žádný z nich ovšem není tak specificky vázán na znalost seriálu samotného (včetně provázání s vedlejšími ,,produkty" typu fandom). Možná jsem s touto recenzí/dojmy čekal příliš dlouho a všechny břitké vtipy a zajímavé postřehy mi mezitím unikly, nicméně si stále myslím, že tahle mistake rozhodně není chybou a pokud bych měl vybrat z šesté řady byť jediný díl, byl by to nepochybně tento.
Tento díl jsem osobně viděl nejméně desetkrát a stále mě nepřestává fascinovat. Propojení skutečné reality a fikčního světa zde dosahuje svého vrcholu (fourth wall breaking all over) a všechny myslitelné vtipy zde dostávají svůj prostor. Nezůstane ušetřen osobní život herců (dude, you married a demon!), nešvary produkce, pomrkávání na fandom (you answer the hate mail), původní tvůrce (he sold Octocobra?) apod.; jedná se tak o nahláškovanou jízdu od fanoušků pro fanoušky, kde humor je často skrytý v narážkách a není úplně na povrchu. Např. mezi nejlepší scény patří pokus obou bratrů dělat, že hrají (včetně neschopnosti zapamatovat si text, neustálého kontrolování značek atd.) nebo snaha o obrácení magického rituálu ve světě bez magie, která skončí jedním rozbitým oknem a širokým úsměvem na tváři diváka.
Koncept sám o sobě sice není všespasitelný, nicméně explozivní závěr v podobě jízdy anděla Virgila lze brát jako chytré pomrkávání a zároveň patřičně absurdní tečku za celým příběhem. Supernatural nabízí samozřejmě ve svých 200+ epizodách více dílů založených na meta humoru, žádný z nich ovšem není tak specificky vázán na znalost seriálu samotného (včetně provázání s vedlejšími ,,produkty" typu fandom). Možná jsem s touto recenzí/dojmy čekal příliš dlouho a všechny břitké vtipy a zajímavé postřehy mi mezitím unikly, nicméně si stále myslím, že tahle mistake rozhodně není chybou a pokud bych měl vybrat z šesté řady byť jediný díl, byl by to nepochybně tento.
Žádné komentáře:
Okomentovat