Cop Out

Tvorbu Kevina Smitha mám rád (Clerks jsou nepřekonatelní), a proto jsem se docela těšil i na Cop Out, kde se nezávislý polobůh poprvé upsal zlému komerčnímu studiu a natočil film s vyšším rozpočtem. Bohužel spolu s touto smlouvu s Ďáblem se vytratil i ten specifický Kevim Smith style a Cop Out tak lehce zapadne do řady dalších buddy komedií podobného typu, byť s mnohem větší hustotou hlášek a odkazů na další filmy na centimetr čtvereční.

Příběh je v podstatě klasický: máme tu dva poldy v podání Bruce Willise a Tracyho Morgana (který je mimochodem neuvěřitelně vtipný v 30 Rock) a ti řeší nějaké případy krádeže apod; už první výslechová scéna však dává tušit, že tady se bude jednat spíš o vtipné pomrkávání na fanoušky žánru v podobě citací, než o nějaký vážně míněný pokus o příběh. Celé to odsýpá a některé hlášky skutečně stojí za to: ,,monocle wearing motherfucker!'' Ostatně už samotný plakát dobře ilustruje nenucenou atmosféru filmu: Rock out with your glock out. Člověk skoro čeká, že se někde za rohem objeví Jay a Tichej Bob :D

Jedná se o oddychový film, který rozhodně v rámci své stopáže neurazí a ty filmu více znalé dozajista i potěší, ale klasický Kevin Smith to bohužel není.

Solomon Kane

Na Solomona jsem chtěl původně zajít do kina, protože se mi zdá, že fantasy bez mluvících bobrů, teenage polobohů a podobně tady už dlouho nebylo. Po Pánovi Prstenů jsem čekal přímo záplavu fantasy trháků pro dospělejší publikum, leč neúspěchy kupříkladu Eragona nebo Zlatého kompasu zasadily žánru tvrdou ránu, proto jsem se na Solomona tak těšil.

Už od prvních ukázek byly jasné dvě věci: tvůrci očividně potřebovali větší rozpočet a stejně to vypadá cool. O co tedy vlastně jde? Solomon Kane je postava vytvořená Robertem Howardem (tvůrce Conana a dalších pulpových hrdinů) osobně jsem četl všechny příběhy a fragmenty, které kdy Howard napsal a musím uznat, že v rámcích žánru jde o značně kvalitní čtení. Ve filmu se tedy setkáváme někdy v 16. století se Solomonem Kanem toho času conquistadorem, který (jak mu vyslanec pekel řekne) propadl za své skutky svou duší ďáblu. Solomon se trochu lekne, uteče a uchýlí se do kláštera na anglickém venkově, kde chce strávit zbytek svého života v modlitbě. Samozřejmě nakonec bude muset náš hrdina vzít opět do ruky meč a křesadlovou pušku a jít nakopat nejenom peklu zadek. Tolik tedy k příběhu. Celý film slouží spíš jako představovačka hlavního hrdiny a jeho verze středověku, kde magie ještě rozhodně nevymřela, kdyby film na sebe vydělal (jakože je to hodně nepravděpodobné), tak by nás čekala dvojka klidně i v té Africe a to by teprve byla jízda!

Prakticky celá stopáž filmu je natočena porůznu v českých lesích a kulturních památkách. Ve filmu hodně prší, všude je bláto a lidi na sebe nejsou ani trochu milí, jo a nemají většinou hollywoodsky bílý úsměv; i ten obligatorní Marek Vašut se zde asi ve třech scénách mihne. Závěrečný asi půlminutový ,,souboj'' s obrovskou CGI příšerou mi přišel trochu nadbytečný, jinak ale celý film plyne svým tempem kupředu a vyloženě hluchá místa jsem v něm nenašel. Bohužel je na celém díle vidět nedostatek financí, a tak třeba ta poslední skupinová bitka je o hodně míň epic, než by mohla s dostatečným rozpočtem být. Celkově jsem rád, že tento film vznikl a podpořím tvůrce koupí DVD a budu dál marně čekat na druhý díl.

P.S. Komiks Ďáblův hrad na motivy stejnojmenného Howardova fragmentu je docela nudný, ale pro fanoušky povinný minimálně z toho důvodu, že uvidí jedno z možných dokončení příběhu.

INVADERS MUST DIE!!! aneb ROCK FOR PEOPLE 2010

Letos byl můj postoj k RFP asi nejvíc negativní, tak špatný line-up sem teda vážně nečekal. Abych to trochu rozvedl: na rockfóru jsem byl už celkem třikrát (poprvé v roce 2007) a pokaždé jsem se hodně dobře bavil. Koncert The Killers mám stále v živé paměti, i když musím uznat, že ten první rok sem se tam jel s klukama víceméně zbořit a během toho sme stihli pár koncertů...další dva ročníky jsem zde recenzoval, takže jenom ve zkratce: Kaiser Chiefs ani Massive Attack mě neuchvátili, zato vystoupení The Offspring bylo jednoduše nepřekonatelné a navíc mě hodně bavily i menší kapely typu Enter Shikari a pak přišel minulý ročník. Tak nadupaný line-up jsem si nedokázal ani vysnít: Arctic Monkeys, The Kooks, Hadouken!, Bloc Party...jednoduše skvělé. Logicky sem se těšil s čím se vytasí pořadatelé letos a ono nic. The Prodigy byli jediní kvůli kterým tam stálo za to jet (o Billy Talent, kteří se přidali na poslední chvíli sem nevěděl, ale stejně sem je viděl když předskakovali Green Day), protože ten zbytek: Muse neposlouchám přijdou mi jako horší U2 (a ti jsou taky dost hrozní), Editors jsou nuda, The Subways mám sice rád, ale nebudu za ně dávat dva tisíce to fakt ne; NOFX, Morcheeba, Skunk Anansie, Dreadzone...no myslel jsem, že si ze mě dělají srandu. Vážně nechápu, jak mohli mít minulý rok to nejlepší z britské indie scény a pak naservírovat tuhle *******.

Dobře Muse jsou asi pro hodně lidí superkapela tisíciletí a určitě byli neuvěřitelně předražení, takže asi nezbyly peníze na ostatní interprety; prostě jsem doufal, že se RFP vykašle na všechny ty hácéčka rádoby screamo srance a bude pokračovat v trendu minulého ročníku - tedy indie kytarovky, lehký electra a podobně, což se nestalo. Nechtěl jsem rušit už zaběhnutou tradici tak sme si s kámošem řekli, že teda na ty Prodigy zajedem, jenom na ten jeden den. Kromě nich sme viděli ještě Alexisonfire a jakkoliv tenhle druh hudby nesnáším, tak kluci jak to prožívali, tak si mě i získali a když ten frontman zrovna nescreamoval, tak se to dalo i poslouchat. Pak sme viděli Trickyho, ten bylo očividně těžce mimo a celý ten set byl tak trochu z jiné dimenze a hlavně za něj všechno odzpívala ta jeho support vokalistka nebo co to bylo zač za holku. Chtěli sme stejně na Fixu, ale do toho stanu se prostě nešlo dostat. Večer přišli na řadu Prodigy, odehráli teda všechno, co jsem od nich chtěl slyšet včetně starších pecek typu Firestarter, Breathe, Smack My Bitch Up a pak hráli hodně to poslední album: Omen, Thunder, Invaders Must Die, Warrior's Dance; v přídavku mě už trochu štvali, je to totiž trochu pořád jedno a to samé, nicméně celkově těch peněz ani času nelituju, tuhle skupinu sem určitě chtěl někdy vidět naživo.

Jako každý rok i letos bylo všechno dražší, konkrétně vstupenka na místě na jeden den byla za 1400 (na Muse pak 1500), celý fest za 1900; s pivem sem měl asi smůlu, protože nikdy nebylo pořádně vychlazené (výjimkou byl ten Staropramen stan) a občas trochu pod míru, nehledě na to, že Staropramen je hodně podprůměrné pivo (ale ten Gambrinus minulý rok nebyl o moc lepší); chyběla mě tam Plzeň, Granát ji nedokázal uspokojivě nahradit. Na jídlo sem už stěstí měl větší: dal jsem si opravdu vynikající gyros v pitě, pak sem měl teda vysušený kuřecí steak a o něco lepší vepřový steak a nakonec sem si klasicky dal ty malé donutky s čokoládovou polevou mňam. Každopádně 32 korun za podchlazenou desítku Staropramen... (jedenáctka 34, Granát a dvanáctka za 36). Jack Daniel's Bar mě potěšil, Camel Beach Bar byl oproti minule o něco větší a rozdávaly se za jednu koupenou krabičku žabky, za dvě pak USB zapalovač :D

Doufám, že příští rok to bude lepší a budu moct s čistým srdcem zajet na celý fest místo jednoho dne; pořadatelům držím palce.

Green Day (Prague 2010)

S potěšením si můžu odškrtnout další kapelu z koncertního must see wishlistu, jedná se samozřejmě o Green Day, kteří se v Praze zastavili 29. června v rámci své 21st Century Breakdown tour.

Nejdříve několik slov k organizaci celého koncertu: vše probíhalo na pražském Výstavišti (jo to je ta napůl shořelá věc se zpívající fontánou) a myslel jsem, že tam nebude příliš velký prostor, ale to jsem se teda pořádně sekl. Pořadatelé hlásí 14 000 prodaných lístků, což je teda polovina celého RFP ehm...každopádně mi vůbec nepřišlo, že by tam bylo tolik lidí, pravda v tom Hradci na letišti sem si taky nikdy neřekl, tyjo je tady skoro 30 000 lidí, ale tam se to zase rozleze, no nic. Celkově musím říct, že organizačně to bylo zvládnuté velmi dobře, do areálu se šlo podle obrovských šipek s nápisem Green Day a od metra to byl jenom kousek, fronty taky moc dlouhé u vchodu nebyly. Areál byl otevřený od 16:00, první předkapela byla nějaká obskurní česká záležitost The Pooh, druhou předkapelou byli Billy Talent (ty trochu znám), já osobně jsem se svojí lepší polovičkou dorazil tak nějak na konec jejich setu okolo půl osmé večer. Okolí mi silně evokovalo Rock for People, všude byly familierní stánky s občerstvením, pivem, toiky...takový malý fest dalo by se říct. K těm toikám - chyběly mi teda ty praktické čtyřpisoáry, které se vyskytují na větších akcích, protože konat potřebu na toice je hnus největší, naštěstí si kluci poradili a u jedné vyrvali dveře z pantů, takže se v ní dalo aspoň trochu dýchat. Jedna věc mě ale pořádně naštvala; jestli jste to nevěděli, tak Krušovice znovu po x-milionech let začali vyrábět desítku a s tímto krokem je přirozeně spojená heavy promotion a teď můžete hádat třikrát jaképak pivo se dalo na koncertu koupit... okey Krušovice not my favorite brand, but drinkable..bylo to vlažné až teplé, podmírák samozřejmostí a celkově nic moc pivko a chtěli za to 50 korun!!! Já si za kvalitní zlatavý mok rád připlatím, ale tohle byl regulérní blackmail...

K samotnému vystoupení Green Day: bylo to mind-blowing and absolutely hands-down awesome. Naprosto nechápu tzv. recenzenty (popř. hudební kritiky), kteří dokážou takové vystoupení ohodnit jako průměrné, asi jsme nebyli na stejném koncertě. Začalo se dvěma singly z posledního alba: 21st Century Breakdown a Know Your Enemy a pak už to jelo, dočkali jsme se i exkurze do starších dob a slyšel jsem vlastně to nejdůležitější z jejich tvorby plus to nejlepší z obou novějších desek. Green Day hráli neuvěřitelné 3 hodiny a stihli přídavek i akustický přídavek (Wake Me Up When September Ends byl nejsilnějším momentem celého vystoupení), no a slyšet třeba Jesus Of Suburbia naživo byla prostě a jednoduše paráda! Přikládám i ze setlistu opsaný komplet set, aby si každý mohl udělat určitou představu a btw. citace např. Highway To Hell nebo Satisfaction od Stoneů byly awesome as well. Pyrotechnika, osvětlení a zvuk byly na té nejvyšší úrovni, byla to show se vším všudy a jsem moc rád, že sem tam mohl ty tři hodiny strávit v hudebním opojení :D

Setlist:
1. Song Of The Century
2. 21st Century Breakdown
3. Know Your Enemy
4. East Jesus Nowhere
5. Holiday
6. ¡Viva la Gloria!
7. Give Me Novacaine
8. Maria
9. We Are The Waiting
10. St. Jimmy
11. Boulevard Of Broken Dreams
12. Stuck With Me
13. Murder City
14. Waiting
15. Paper Laterns
16. Burnout
17. 2000 Light Years Away
18. Hitchin' A Ride
19. When I Come Around
20. Iron Man/Highway To Hell
21. Brain Stew
22. Jaded
23. Longview
24. Knowledge (Operation Ivy cover)
25. Basket Case
26. She
27. King For A Day
28. Shout (Johnny O'Keefe cover)
29. Break On Through/Always Look On The Bright Side Of Life/Satisfaction/ Hey Jude
30. Extraordinary Girl
31. 21 Guns
32. American Eulogy
33. Minority

Encore:
34. American Idiot
35. Jesus Of Suburbia

Acoustic Encore
36. Redundant
37. Words I Might Have Ate
38. Wake Me Up When September Ends
39. Good Riddance (Time Of Your Life)