Doing nothing has never been so much fun!

OK, takže teď skutečně nemám nic na práci. Normálně bych tohle vzduchoprázdno asi uvítal, ale nic by se nemělo přehánět, když říkám skutečně nic na práci, tak to myslím ad absurdum vážně. 

Najel jsem teda na seriály (Dead Like Mie, Six Feet Under a další), filmy, co jsem nestihl doteď shlédnout (třeba Gauneři od Tarantina) a hlavně knihy. Během chvilky v Praze jsem vybrakoval stojánky s Routledge Classics v Luxoru i v Oxford Book Store a nyní se jima prokousávám :D. Taky jsem si udělal radost a koupil si trošku guilty pleasure young adul novel od Miévilleho. Jmenuje se to The City and The City, a zatím je to teda hodně zajímavé...navíc to má supr obálku a je to teda large print edition (sice stále nechápu k čemu to je, ale nevadí), tím pádem se to v knihovně i docela vyjímá. 

Kromě řekněme duševní potravy jsem samozřejmě najel i na potravu mému srdci (a hlavně žaludku) bližší - jo, myslím tím pivo. A ne jen tak ledajaké, nýbrž pravé trappistické pivo. Značkou Authentic Trappist Product se mohou honosit pouze piva uvařená v šesti klášterech na světě (pět z nich je v Belgii a jeden v Nizozemí) a další výrobky (hlavně pivní sýry a další doplňkový sortiment). V Praze se dají bez větších potíží sehnat všechny. Mě se zatím nejvíc zamlouvá asi Chimay, Westmalle je na mě příliš hořký, Orval méně výrazný, než by měl být. Zbývá mi zkusit ještě La Trappe a Rochefort, takže uvidím. Velmi výhodně se dají zakoupit hlavně půllitrové láhve v Bille na Náměstí republiky. Taková sranda vás vyjde na 159 Kč (uvážíme-li, že normální třetinka stojí okolo 80 Kč a víc, je to poměrně výhodná koupě). V té Bille mě vážně překvapili: v nabídce mají tři druhy Chimay, Westmalle, Orval i La Trappe.

No, a co se děje v hudbě? Bohužel opět nic moc. Čekám na třetí album Arctic Monkeys, čekám na nové Strokes a Kooks, čekám dlouho a marně. Opičky vyjdou někdy v srpnu, ale předtím snad uslyším nějaké nové songy na RFP, kam se už nemůžu dočkat. V poslední době mě chytl hlavně nový sing od Enter Shikari s názvem Juggernauts. Je to trošku odklon od jejich prvního alba, míň screamo, víc melodie...nu posuďte sami.

Where's Your Head At?

B-B-B-Basement Jaxxxxxxxxxx!

A tak různě.

Co se děje v poslední době v hudbě? Nic moc - bohužel. Tenhle měsíc a několik dalších jsou především ve znamení čekání na nové desky starých kapel. A tak sedím a vyhlédám nové Klaxons, nové Franz Ferdinand, bojím se, jací budou noví Killers a mezitím se nudím. Je jen a jen dobře, že existují skupiny jako Basement Jaxx. Ty vydržím poslouchat neustále. Dále pak Daft Punk, kteří dokázali, že i jejich samply jsou nesmrtelné. Toho využil např. grime master Willey a vysamploval nesmrtelné Aerodynamic do svého nového singlu Summertime. A je to...docela dobrý.

Čekám ještě na nové Wombats? To je dobrá otázka; nasrali mě, když nepřijeli na Pohodu právě kvůli natáčení nového materiálu a teď teda nevím. Jo a rozpadli se Dirty Pretty Things. Shame. Fuck. Whatever. 

Noví Fall Out Boy. Just made my day. Venku jsou první tři singly a dva z nich jsou skvělé a jeden hrozný. Vážně doufám, že nové album bude více jako What A Catch Donnie a Does Your Husband Know než I Don't Care, což je song, který se ve svojí debilitě rovná i This Ain't A Scene, It's An Arms Race...a že to byl hrozný singl!

So?

So what.

Ratatat - Shiller 7'

Málokdy mě něco z hudby dostane úplně do kolen, ale tomuhle singlu se to vážně podařilo. Zvlášť v poslední době, kdy se mi kytarovky začínají -a proč to neříct upřímně- hnusit, v době, kdy dance-punk, new rave a všechny tyhle short-lived termíny ztrácejí na efektivnosti a kapely se snaží kombinovat všechno možné jen proto, aby byly alespoň trochu zajímavé...nebo se vrací a snaží se napodobit staré klasiky...do hajzlu Beatles jsou prostě Beatles a tím, že se budete snažit napodobit jejich zvuk, znít retro, psát vyzrálejší a hloubavější texty se určitě mladé generaci pod kůži nedostanete, slyšíte mě Fratellis? A třeba noví Kooks? Bože ti se snad ani vůbec nesnažili udělat něco o kousek trošku lepšího než jejich debut, po všech těch kecích, jak to bude přelomové rockové album se slehla zem a kde nic, tu nic...a některé kapely jsou sice výborné, ale pak na ně nádavají ti samí lidé, co mají v kolonce ''můj neojoblíbenější žánr'' něco jako dance-punk nebo podobného, taková prohlášení typu: Enter Shikari = screamo + disco si nechte poté prosím od cesty...

A po malé odbočce se vracíme k elektronickému duu z NYC Ratatat a jejich singlu Shiller. Abych nekecal: o téhle skupině jsem vážne neslyšel, ale rád zkouším nové věci, a tak jsem si jejich singl sehnal a byl jsem příjemně překvapen. A side ''Shiller'' je místy znepokující, místy melancholická, chvilku depresivní, ale hlavně výborná elektro instrumentálka mající něco málo přes čtyři minuty (4:08). B side pod názvem ''Mahalo'' má přesně dvě minuty a je naopak mnohem více pozitivně naladěná, při jejím poslechu si vybavuju ''staré dobré časy'' kdekoliv na světě, ať už to znamená cokoliv, je také retro laděná a dokážu si ji představit v nějaké melancholické art pasáži low budget filmu. Velice příjemná skladba a opět instrumentální. 

Tenhle singl pochází z jejich zatím posledního alba LP3, které mi zrovna přistává pomalu na ploše:::::XD Po nějakém čásku očekávejte i recenzi tohohle jejich počinu.