Zobrazují se příspěvky se štítkemanime recenze. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemanime recenze. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 26. června 2010

Angel Beats!


Ačkoliv jsem úplně na začátku existence tohoto blogu plánoval pravidelnou publikaci článků týkajících se anime, nedokázal jsem toto ,,předsevzetí'' nakonec dodržet. Pod štítky anime se tedy v současné době nachází jedna recenze (Toward The Terra) a jedno preview (Macross Frontier) a možná nějaké články typu tři věty oznamující druhou sérii Code Geass ehm...; každopádně toto jaro jsem opět začal po delší době sledovat anime a musím uznat, že Angel Beats! mě docela pohltily a nemohl jsem se dočkat každý týden nového dílu a touto cestou bych se chtěl podělit o své dojmy.
BTW. neznám české převody japonských jmen, takže používám ty anglické, stejně sem to viděl s eng titulkama.

Děj Angel Beats! se točí okolo skupiny teenagerů, kteří se ocitají v Očistci, který je zde vyobrazen jako moderní japonská škola komplet s velkým hřištěm, bazénem a veškerým zázemím. Do tohoto světa, který slouží k tomu, aby se zde mohly duše zemřelých zbavit břemen z minulého života a pokračovat dál v cestě za reinkarnací se dostáváme spolu s hlavním představitelem Yuzurou Otonashim. Ten si ze svého života zpočátku nic nepamatuje, nicméně již v prvních chvílích svého pobytu v nové ,,škole'' se zaplétá do střetu mezi skupinou Afterlife Battlefront vedenou Yuri Nakamurou a tajemnou dívkou, které členové Battlefront přezdívají Angel (v originále tenshi, česky anděl). Battlefront, které se Otonashi rychle stává členem je složena z duší, které odmítají Boha a jeho plán pro ně, protože (jak se postupně dovídáme) měli všichni svým způsobem mizerný život plný utrpení a bolesti a v podstatě nemohou se svých břemen jen tak zbavit a pokračovat v cestě dál. Angel coby vyslanec Boha se je snaží přimět, aby přeci jen v cestě dál pokračovali i za cenu použití násilí (v Očistci se nedá zemřít, ale bolest duše vnímají). Tolik tedy k základní premisi příběhu.

Je poměrně očividné, že Angel Beats! jsou trochu uspěchané resp. ten příběh, který by se mohl krásně rozvinout ve 26 epizodách je narván do pouhých 13 epizod a tak je to občas poznat. Co se postav týče - tři hlavní postavy (Otonashi, Yuri a Angel) jsou dobře propracované, ty ostaní již tak moc ne, prostě na to nezbyl čas; celkově je ale příběh zajímavý a rozhodně nenudí a ano čekají nás i zásadní zvraty, které nechci a nebudu prozrazovat. Výborné je použití hudby; už si dlouho nepamatuju, že by se mi líbil OP i ED tak moc jako zde a insert songy jsou prostě parádní, takže soundtrack je a must!

Co ale opravdu na Angel Beats! oceňuji je jeden prostý fakt - ten příběh je hrozný chaos co se nápadů týče, ale přesto funguje a drží pohromadě. Takže se dočkáme zábavných naprosto odlehčených slice of life epizod v první půlce a ve druhé nás čekají hlavně ty smutnější a musím vyzdvihnout i závěr, který se rovněž povedl. Možná to nejde z mého textu poznat, ale Angel Beats! jsou přesně jedním z těch důvodů proč jsem začal sledovat anime, obsahují totiž všechno co mám na anime rád: I mean gunfights, supernatural powers and an all-girls rock band, who could possibly resist that?

10/10

sobota 21. června 2008

Toward the Terra



Toward the Terra (dále jen TtT) bylo jedno z těch lepších anime, které spatřily v roce 2007 světlo světa. A dá se to říci i v tvrdé konkurenci titulů, které v té době vycházely (namátkou TTGL, Darker Than Black, Claymore, Death Note). Co dokáže více či méně klasické sci-fi nabídnout modenímu divákovi? Navíc v tomto případě se jedná o remake původního snímku z roku 1980, a i ten byl založen na ještě starší manze (ta vycházela mezi léty 1977-1980). Dokáže vůbec takovýto námět ještě oslovit dnešního člověka? A ano, musím říct, že dokáže. I když většina science fiction ze sedmdesátých let působí směšně, není tomu tak u TtT. Minulý rok jsem si říkal, že klasické anime sci-fi je už mrtvé a byl jsem příjemně vyveden z omylu.

Dějištěm TtT je daleká budoucnost, kde lidstvo stihlo zničit svou domovskou planetu (zde nazývána Terra) a málem i sebe. Naštěstí se na poslední chvíli podařilo dokončit výstavbu obrovského superpočítače zvaného Grand Mother, který se má o zdecimované lidstvo postarat. Lidé si totiž uvědomili, že jsou v jádru špatní, a proto se uchýlili k drastickému opatření: lidstvo si již nebude vládnou samo, vládu převezme několik superpočítačů s Grand Mother v čele a tato nová forma vlády brzy dostane označení Superior Domination. Skrze kontrolu porodů a vytvoření umělých rodin nevázaných k sobě pokrevním poutem se má zoufalé lidstvo probojovat ke světlejším zítřkům. Lidstvo hledající nový začátek opustí zchátralou Terru a začne kolonizovat vesmír, na planetě, kterou kdysi nazývali domovem zanechá pouze malou skupinu kolonistů snažících se obnovit původní tvář země a centrální superpočítač Grand Mother.

Děj začíná o několik století později. Lidé úspěšně kolonizují vesmír. Superior Domination vládne pevnou rukou a řadoví občané se zdají být vesměs spokojení. Sledujeme osudy mladého chlapce jménem Jomy Marquis Shin, který má brzy podstoupit zkoušku dospělosti. Po té bude odejmut od své rodiny a začne svůj nový život coby dospělý občan. Něco se ale pokazí a Jomy je identifikován jako ,,Mu”. Před jistou smrtí jej zachrání další z jeho rasy a faktický vůdce Mu - Soldier Blue. Mu jsou jedním z nejstřeženějších tajemství nové vlády…pravděpodobně další vývojový stupeň v lidském evolučním žebříčku…Mu představují rasu psioniků ovládajících telekinezi, teleportaci a mnohé další síly. Je jich ovšem velmi málo a daň, kterou platí za své síly je vskutku vysoká: mnozí z nich mají slabá těla a trpí nemocemi. Nic z toho ovšem Jomy neví a navíc ani nechápe, jak se všechno mohlo takovým způsobem zvrtnout. V cizím prostředí si nachází nové přátele, seznamuje se svými schonostmi a čelí svému osudu.

Tolik tedy k příběhu. Celé je to samozřejmě nepoměrně komplikovanější, ale nechci zde spoilerovat a kazit tak někomu zážitek. Na tomhle anime je navíc dobré, že víte, jestli chcete pokračovat po shlédnutí prvního dílu. Nastolené tempo a hlavní motivy se za celou sérii prakticky nezmění, pouze projdou určitým vývojem.

TtT se hodně věnuje vývoji postav. Největší proměnou projde samotný Jomy, který koneckonců dostává bezmála ve všech epizodách nejvíce hracího času. Ale ani jeho hlavní protivník Keith Anyan není černobílou figurkou, za jeho bezchybnou fasádou se skrývá hodně pochybností. Velmi dobře vyřešené jsou i vedlejší postavy, které na rozdíl od některých jiných anime netvoří pouze vatu mezi dialogy hlavního hrdiny.

Přestože TtT útočilo na televizní obrazovky teprve před rokem, o jeho vizualizaci se to říci nedá. Je vidět, že rozpočet skutečně nebyl největší (ty CGI bitevní lodě jsou opravdu hnusné) a navíc se celá série snaží alespoň v této rovině navázat na osmdesátkový celovečerní film…design (zejména strojů) vypadá poněkud fádně a nedá se to porovnat s barevnými orgiemi v TTGL či podobných dílech. Na druhou stranu soundtrack je vážně dobrý, ne-li v rámci možností vynikající (od sci-fi prostě nějaké ty chorály asi budete čekat, že?) Opening od UVERworld se k sérii skvěle hodí a endingy obstojí jako průměrné. Ti sečtělejší z vás jistě narazí na odkazy na Star Trek či některá klasická sci-fi díla, což je ale u tohoto typu anime již prakticky zvykem (a kupříkladu Ergo Proxy zašlo v tomto směru mnohem dál).

Rok 2007 byl na dobré anime bohatý, přesto si myslím, že TtT by nemělo v této konkurenci zapadnout. Pokud hledáte silný příběh, promyšlený vývoj charakterů a opravdu nejhnusnější CGI lodě v moderní historii anime (když nepočítám Gundam SEED a SEED DESTINY) pak jste našli tu nejvhodnější sérii pod sluncem.
8/10