H. P. Lovecraft označil tuto útlou knihu za ,,a true classic of the first water'', já osobně jsem od Hodgsona nic jiného zatím nečetl a ani nevím, zda-li se k němu ještě někdy dostanu. Kniha samotná spadá do mnou milovaného žánru weird tales a začíná poměrně klasicky objevem jistého manuskriptu dvěma gentlemany toho času na dovolené v odlehlých končinách západního Irska. Po této krátké úvodní kapitolce se již spolu s gentlemany čtenář ocitá v příběhu jistého vdovce žijícího ve velkém domě, onom titulním House on the Borderland.
V tomto gotickém sídle žije sám až na věrného psa Peppera a svou sestru. Samotný příběh začíná popisem jedné vize, kterou náš hrdina prožil, v této vizi se přenesl přes celý vesmír na podivnou planinu plnou nehybných bohů a děsivých monster, kde spatřil přesnou repliku svého domu. Nebo je snad jeho dům kopií tohoto? Každopádně je dům na planině v obležení prasatům podobným kreatur (v orig. Swine-things), které taky brzy vezmou útokem pozemský příbytek našeho protagonisty. So far so good. Neustálé útoky monster, hrdinovy zoufalé snahy o vylepšení obrany jeho domu, nejistota a celkové napětí jsou zde skutečně dobře vykresleny v porovnání s podobným The Lair of the White Worm od mnohem známějšího Brama Stokera. První část knihy je nabitá rychlou, lehce okultní akcí, jenže pak přijde zásadní zlom: monstra z neznámého důvodu vyklidí pole a hrdina (a spolu s ním bohužel i čtenář) je zasažen další, tentokrát i mnohem delší vizí, během které ubíhá čas zrychleně a my tak máme možnost sledovat samotný konec vesmíru, což je neskutečná nuda. Tahle ,,zábava'' zabírá kapitoly 15-22 (z celkových 27), no je to čiré utrpení, ale říkal jsem si, že když jsem byl schopen dočíst i toho Stokera, tak mě tohle už nezabije.
Po konci této neuvěřitelným způsobem natahované vize přichází poněkud rychlý a samozřejmě tragický konec, který se zdá býti velmi uspěchaným. Snahy nálezců manuskriptu dopátrat se nějakých podrobností vejdou vniveč, a tak se bohužel nedozvíme nic bližšího ohledně hrdinova konce. Celkově kniha trpí značnou nevyvážeností, nemá jednotné tempo; první polovina nedokáže zachránit nudnou druhou (resp. vyvážit její nedostatky) a neuspokojivý konec taky celkovému hodnocení nepomáhá. Nicméně četby v tomto případě nelituji, neboť minimálně ta první polovina za to všechno stála, navíc pokud chcete blíže poznat jeden z velkých inspiračních zdrojů skutečného velikána žánru weird tales H. P. Lovecrafta, pak je The House on the Borderland povinnou četbou.
Žádné komentáře:
Okomentovat