Ačkoliv jsem to původně vůbec nezamýšlel, stejně se mi toto RPG od studia Bioware dnes podařilo dohrát. Po instalaci a prvních minutách hraní (cca. před 4 dny) mě to moc nechytlo = zbytečně dlouhé dialogy a otravný tutoriál, navíc jsem si musel chvíli zvykat na bojový systém a rovněž mě deprimovala první těžší bitva s duchy, na kterou jsem nebyl vůbec připravený, ale vezměme to všechno pěkně popořadě.
Příběh se točí okolo Vás (tedy hrdiny či hrdinky) a Nefritového císařství (jade = nefrit) resp. Vašeho velkého osudu Vyvoleného... Taková fantasy klasika: jste poslední z vašeho lidu, který byl vyvražděn zlým císařem, když jste byli ještě v plenkách, od Vašeho narození jste byli vychováváni hodným mistrem Li v zapadlé vesničce Dvě Řeky, kde Vás učil základům bojových umění. Hra začíná mírumilovným pobíháním po vesnici a rozhovory s dalšími studenty a postupnému rozkoukávání, idyla je přerušena nájezdem pirátů, který musíte pochopitelně zastavit a poté Vám již mistr Li odhalí Vaši velice důležitou úlohu a tragickou minulost a Vy se můžete konečně vydat do světa nakopat Zlu zadek. Postupně se Vám odhaluje pozadí vyvraždění Vašeho lidu a díky zničení Dvou Řek řádem Lotosových vrahů Vás osud zavede přes městečko Tienovo přístaviště až do Císařského města a do samotného císařského paláce vznášejícího se za pomoci magických kamenů nad městem.
Příběh je rozhodně zajímavý a dobře podaný i díky velkému množství in-game sekvencí, navíc je zajímavé, že určitý dopad na celkové dění má volba vaší postavy. Zvolit si tedy můžete pohlaví a dále zda-li chcete být mágem, bojovníkem nebo postavou vyváženou, já osobně jsem hrál za bojovníka, i když jsem některá kouzla používal, čistě magická postava to má určitě těžší, protože nepřátel je zpravidla přesila a pouze s využitím magie je docela těžké si je udržet od těla, na druhou stranu transformační styly, ke kterým se dostanete v pokročilejší části hry jsou jedněmi z nejsilnějších vůbec. Vaše postava má tři základní vlastnosti: tělo (hitpointy), mysl a duši. Druhé dvě slouží jednak jako vytrvalost a druhak jako vlastně mana, které se však říká či. Hra vůbec čerpá poměrně hodně z čínské i japonské mytologie a fiktivní Nefritové císařství svou strukturou společnosti a kulturou kopíruje středověkou Čínu, dokonce je zde i uměle vytvořený jazyk, který čínštinu vzdáleně připomíná.
Kromě základních vlastností máte k dispozici ještě techniky a styly a právě na nich je celá hra postavená. V základním výběru má vaše postava dva styly, jeden hlavní a druhý podpůrný. Celkově se styly dělí na zbraňové, bojové umění (beze zbraně), magické a podpůrné, přičemž některé lze spojovat do harmonických komb a vytvářet tak ultra silné útoky. Nejuniverzálnější jsou asi zbraňové styly, máte na výběr meč, hůl, sekeru nebo pušku; z nepřátel totiž nepadají žádné předměty, čili zde nejsou žádné lahvičky se životem, kusy brnění, magické prsteny ani nic podobného, což je trochu škoda. Jediné co lze kromě peněz ve světě nalézt jsou drahokamy, které zasazujete do svého amuletu a ty vám přidávají bonusy k základním vlastnostem či propůjčují ochranné bojové aury. Techniky získáte buď pozorným studiem textů, jako odměnu za splněné úkoly nebo je jednoduše zakoupíte u obchodníků, jedná se vlastně o trvalé bonusy k základním vlastnostem. Bojovým postavám se vyplatí naučit alespoň jeden styl bojového umění na dostatečnou úroveň, protože na duchy neúčinkují zbraňové styly a s duchy se budete potkávat opravdu často...
Svět je bohužel poměrně malý a rozdělený do ještě menších lokací, které se postupně odemykají, žádné prozkoumávání světa ála Gothic se nekoná, naopak všude chodíte po jasně vymezených stezkách, ze kterých nelze sejít a často se setkáte s efektem neviditelných zdí. Příběh je také velmi lineární, čemuž napomáhá velmi malé množství vedlejších úkolů, které jsou ale docela zajímavě řešené a setkáte se tedy i s minihrou, kde létáte v letounu a likvidujete nepřátelská letadla, zahrajete si v jedné historické hře a dokonce budete obsluhovat podivuhodné přístroje na samotných Nebesích, no nuda vám každopádně nehrozí.
Hrou neprocházíte sami, většinou máte po ruce nějakého společníka, kterých můžete získat celou řadu (ne že by v boji byli nějak extra nápomocni) a skrze rozhovory s nimi si k nim můžete vytvořit vztah a do některých se lze dokonce i zamilovat. Myslím, že největším lákadlem této hry je jedinečná atmosféra Dálného Východu a příběh obecně, ten vás totiž chytne a už nepustí. Mezi zápory bych řadil malé množství vedlejších úkolů a příliš sešněrovaný svět, který vám nedovolí vžít se do role dobrodruha, celkově se však jedná o kvalitní hru a jsem rád, že jsem ji nakonec dohrál.
P.S. Jakmile získáte styl Nefritový golem, tak do něj investujte co nejvíc bodů, protože v této formě jste odolní vůči všem formám magie, kterou často používají finální bossové, jejich udolání se pak stane mnohem jednodušší záležitostí.
P.P.S. Na obrázku je Ruka smrti jeden z nejtěžších a nejstylovějších bossů hry.
Žádné komentáře:
Okomentovat