Trochu opožděně sepisuju dojmy z pražského koncertu Pink, který se uskutečnil na Edenu 20. července 2010. Ty první předskokany typu Xindl X jsem milerád ignoroval a dorazili jsme s mojí lepší polovinou nějak před Good Charlotte. Moc jsem to nevymyslel s penězi a ke konci mě přepadávala žízeň, aby taky ne, když 0,4 Budvaru byla za padesát korun!!! Drinky okolo stovky jsou v pohodě, ale to pivko vážně ne. Na Good Charlotte jsem se těšil hodně, ale nic moc nepředvedli a po pár hodně špatně nazvučených písničkách (zpěvákovi nebylo moc rozumět, těžce přebasováno) se sbalili a šli...
Pink oproti tomu předvedla úžasný výkon; já si myslel, že její studiové desky vděčí za svou přitažlivost a popularitu hlavně kvalitní produkci, ale ona vážně má vynikající hlas a navíc si přivezla poměrně velký band, takže naživo to znělo ještě lépe, než na desce. O zpěv tu nicméně v první řadě nešlo; celá tour stylizovaná do podoby pojízdného cirkusu měla za cíl především ohromit, a tak se hlavní aktérka snášela na zem vypuštěna z obřího balonu, rolovala po lidech v zorbingové kouli a na konci během přídavku So What se i proletěla nad hlavami diváků. Já osobně jsem znal maximálně tak singly, ale povětšinou se hrály ty největší hity, takže si myslím, že nikdo nepřišel zkrátka. Stadion rozhodně nebyl zaplněný a kouřilo se i přes zákaz kouření, dokonce jsme se mohli klidně posadit na námi nezaplacená místa, takže v tomto směru naprostá pohoda :D Nejvíc mě asi potěšil dvojcover My Generation/Basket Case, ale nechyběly ani takové kusy jako Please Don't Leave Me, Get This Party Started, Funhouse, Just Like A Pill apod.
Ne, že by mě tento koncert srazil do kolen, takoví Green Day byli mnohem lepší, ale jsem rád, že jsem se ho účastnil, protože celkově to za tu show skutečně stálo.
Žádné komentáře:
Okomentovat